Kamera obskura

Vážený pane Pluháčku, při přehrabování almary s písemnostmi jsem objevil rukopis sbírky T. Fuka, kterou mi autor přinesl do Čs. spisovatele nedlouho před mým odchodem. Rukopis se mi líbil díky ironii a sarkasmu, jakož i klasickou strofickou formou, ale prosadit neznámého autora do edičních plánů se mi tehdy už nepodařilo. Nepodařilo se mi ani vrátit rukopis autorovi: pošta mi ho doručila zpět, adresát prý už na uvedené adrese nebydlí. Po čase se mi ozval telefonicky, že odjíždí na Západ, rukopis nepotřebuje, ale kdyby se našel nakladatel, byl by rád, a že se mi zase ozve. Pár básní z rukopisu mu otiskly Literárky, já jsem pro klid svědomí nabídl sbírku dvěma nakladatelům, ale když se nikde neujala, odložil jsem ji do almary a úspěšně na ni zapomněl. Také proto, že kromě pár pohlednic z Francie a Británie se pan autor odmlčel. Ale když už jsem včera na jeho opus znovu narazil, znovu jsem si ho přečetl a i dnes se mi zdá dobrý. A tak mě napadlo, že než ho znovu uložím na dno almary, zkusím ho poslat Vám, i když dobrých autorů máte dost. Ale ono dobrých autorů není nikdy dost. Pokud na tuhle zásilku neshlédnete milostivě, vraťte mi ji — anebo ji uložte na dno své almary, vlastně je jedno, kde bude ležet. Zdraví vás J. Ž.