Ve jménu Boha

„Jungova myšlenka individuace jako procesu morální evoluce je myšlenkou navýsost duchovní. Nejde tady už o dokonalého a odtažitého Boha, který shůry shlíží na člověka v jeho marném a hříšném úsilí stát se dobrým, ale o zaníceného a stále se vyvíjejícího Boha, jehož vědomí závisí výhradně na lidském vědomí. Jung zde nemluvil o Bohu ‚tam venku‘, ale o samotném kolektivním nevědomém bytí. Jednoduše řečeno sebepoznání člověka závisí na jeho schopnosti poznávat Boha v sobě samém. V trvalém procesu individuace se vykupují navzájem Bůh i člověk.“ Tato kniha se zdá být vítězstvím racionality nad náboženským poblouzněním. Ukazuje nám, jak lze naprosto přesně porozumět jedné z možností smyslu, který má fundamentalismus v našem světě a pro člověka. Nastavuje nám rovněž zrcadlo, ve kterém můžeme spatřit, jak blízko může mít náš objektivistický racionální postoj k dogmatu "privacio boni", respektive "privacio logicae" a tuto svou pozici až fundamentalisticky zastávat.