Stručný průvodce plazmatem

Vesmír, jehož jsme součástí, je doslova napěchován plazmatem. Téměř vše, na čem spočine zrak astronomův, svítí. Hvězdy, mlhoviny a vzdálené hvězdné ostrovy galaxií svítí právě proto, že jsou z ionizované látky, které říkáme plazma. Slunce je obrovitá koule plazmatu, díky němuž je celá Sluneční soustava světem, ze kterého můžeme vesmír obdivovat a poznávat jej. Na Zemi je plazma v menšině, ale také zde je možné se s ním setkat. Při bouřce plazmatické provazce blesků za burácení hromů prosvětlují temný čas pod deštnými oblaky a vzduch je pak provoněn ozónem. V polárních oblastech zelené a červené záclony polárních září vlají před výhledem do arktické noci. Plazma zemské magnetosféry nás chrání před životu nebezpečným kosmickým prostředím. Mohli bychom zde nalézt ještě mnoho podobných míst plných ionizované látky, jejíž přítomnost si mnohdy ani neuvědomujeme. Málokdo, pokud není zrovna svářeč či opravář plazmových obrazovek, si ale své každodenní zkušenosti dává do souvislosti s plazmatem. Přitom stačí ve dne pohlédnout do Slunce nebo v noci na hvězdy. Spisek Petra Kulhánka nabízí uchopení většiny viditelného vesmíru, jenž nás obklopuje, z pohledu dnešní fyziky. Mnohé z toho, co zde popisuje, fyzikové nazřeli až v poslední době, doslova v průběhu posledního století. V dobách předchozích o plazmatu a tedy i tom, proč v noci hvězdy svítí, nikdo nic nevěděl. Je proto úžasné, že se dnes můžeme dozvědět proč a díky čemu je vesmír tak krásný.