Kdy skončí naše utrpení. Dopisy (1933 - 1944) a básně z Terezína.

Kniha obsahuje soubor dopisů z let 1933 až 1944, které Ilse psala své švédské přítelkyni Lilian von Löwenadler. První dopis je datován 6. února 1933 ve Vítkovicích, poslední 29. září 1944 v Terezíně. Tyto dopisy zachycují 12 let Ilseina života, kdy se ze spokojené manželky a matky dvou chlapců stala uzlíčkem nervů, toužícím po shledání se svým starším synem, kterého v obavách před antisemitismem poslala v květnu 1939 do Anglie. Její syn se pak dostal k matce do Švédska, kde přečkal válku. V Terezíně Ilse psala poezii, která se díky důmyslné skrýši v ghettu zachovala a autorku přežila. Tato poezie, napsaná v letech 1942 až 1944, je obdivuhodná svým optimismem a snahou dodávat sílu a naději spolutrpitelům v těžkých podmínkách. Mezi její nejznámější zhudebnělé básně patří Wiegala, Toulám se Terezínem, Buď sbohem, kamaráde!, Dopis mému synovi a další. Editorka německého vydání Ulrike Migdal ve svém doslovu mapuje osudy Ilseiny rodiny a doplňuje informace o životě jejích rodičů, přeživším synovi Hanušovi, bratrech a manželovi Willym.