Ponorná řeka kinematografie

Tento spis se zaměřuje na skladebné postupy filmových avantgard, přičemž se soustředí výhradně na film, jehož tvůrčí proces se výrazně liší od práce s elektronickým obrazem či digitálními technologiemi. Nejde o souhrnné dějiny, ale o text v žánru odborné poezie. Hlavním přínosem je rozčlenění jednotlivých proudů filmové avantgardy do šesti oborů na základě jejich výrazových prostředků. Kapitoly jsou uspořádány tak, že začínají strukturálním filmem, který se nejvíce vzdaluje narativnosti a asociativnosti, což jsou základní prvky tradiční kinematografie, bez ohledu na geografický původ. Následují absolutní film a čistý film, které byly historicky prvními projevy avantgardy. Dále se text zabývá sklíženým filmem, jenž dává nový význam nalezeným fragmentům, a spontánním filmem, jehož montáž je úzce spjata s natáčením. Nakonec se dostává k avantgardnímu filmu v užším slova smyslu, kde diváci nacházejí odlesky stereotypů dominantní kinematografie, jako je vyprávění příběhu a literární symbolismus. Závěrečná kapitola představuje úvod do teorie filmových avantgard prostřednictvím kinogeometrie.