Parameters
- 990 pages
- 35 hours of reading
More about the book
Profesor Josef Petráň vzbudil před lety neobvyklou pozornost sondou do dějin své rodné vsi Ouběnic na Benešovsku, v které vypsal osudy jejich obyvatel od kolonizačních počátků v 11. a 12. století až na práh 21. století. V této knize svou vlastivědnou romanci rozšířil, prohloubil a ještě více zalidnil. V příběhu jedné vsi nastínil navíc nejdůležitější vývojové trendy dějin českého venkova, a to nejen srovnáním s jejím bezprostředním okolím, Benešovskem a Podblanickem, ale i v celozemském měřítku. Právě druhou polovinu 20. století považuje autor za dobu zániku vesnice v její původní formě jako společenstva výrobců zemědělských produktů. Komunistických experiment ho jen brutálně urychlil, neboť stejný proces, byť v uhlazenějších formách, proběhl i v soudobé západní Evropě. Právě kapitoly o socializaci venkova patří k nejpůsobivějším částem celého díla.
Book purchase
Dějiny českého venkova v příběhu Ouběnic, Josef Petráň
- Language
- Released
- 2011
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover)
Payment methods
We’re missing your review here.
- Title
- Dějiny českého venkova v příběhu Ouběnic
- Language
- Czech
- Authors
- Josef Petráň
- Publisher
- NLN - Nakladatelství Lidové noviny
- Released
- 2011
- Format
- Hardcover
- Pages
- 990
- ISBN10
- 8074221237
- ISBN13
- 9788074221231
- Series
- Tags
- Fiction, Historical Themes, Czech Literature, Creative Nonfiction, Czech & Slovak history, Local History, Czech History, Czech Countryside
- Rating
- 3.8 out of 5
- Description
- Profesor Josef Petráň vzbudil před lety neobvyklou pozornost sondou do dějin své rodné vsi Ouběnic na Benešovsku, v které vypsal osudy jejich obyvatel od kolonizačních počátků v 11. a 12. století až na práh 21. století. V této knize svou vlastivědnou romanci rozšířil, prohloubil a ještě více zalidnil. V příběhu jedné vsi nastínil navíc nejdůležitější vývojové trendy dějin českého venkova, a to nejen srovnáním s jejím bezprostředním okolím, Benešovskem a Podblanickem, ale i v celozemském měřítku. Právě druhou polovinu 20. století považuje autor za dobu zániku vesnice v její původní formě jako společenstva výrobců zemědělských produktů. Komunistických experiment ho jen brutálně urychlil, neboť stejný proces, byť v uhlazenějších formách, proběhl i v soudobé západní Evropě. Právě kapitoly o socializaci venkova patří k nejpůsobivějším částem celého díla.