Popel a slast

More about the book

Básnická sbírka současné české autorky obsahuje poezii, která se v intimních reflexích zamýšlí nad tíživým vnitřním stavem člověka. Svět Kateřiny Rudčenkové se v tomto cyklu pohybuje v jakémsi bludném kruhu protikladů: tím základním se stává představa navázání nového vztahu, jež však není přes všechnu snahu realizována. „Nikdy se ze své touhy nevypíšu,“ lakonicky konstatuje autorka v jedné ze svých básní. Celá sbírka se nese v poloze nenaplněných vztahů a tužeb, proti nimž stojí v jednom šiku ohrožení, lítost a bolest, často vystupňovaných až do sebezničujícího pocitu zmaru a smrti. Rudčenkové jde především o to, aby co nejpřesněji pojmenovala absenci lásky či citovou vyprahlost, neboť samotná slast pro nikdy není ideálním pojmem. Tvrdí dokonce, že její „pravou podobou / je vlhký stín, přítmí, sytý pach plísně a dým.“