Torava – Lovci severozápadní Sibiře, příroda a lidé

Nejen dobrodružství převeliká, ale především řada původních záznamů mýtů a legend sibiřských lovců s pečlivým faktografickým aparátem. Etnolog Tomáš Boukal se ve své výjmečné knize zabývá kulturou nativních skupin severozápadní Sibiře, tedy "sibiřských indiánů". Autor s neobyčejnou erudicí popisuje kulturu i běžný život v extrémních podmínkách sibiřské tajgy. Během svých četných pobytů sesbíral neocenitelné zkušennosti, jejichž výsledkem je tato ojedinělá kniha. Pro milovníky lidové slovestnosti, mýtů a zázračna je kniha doplněna vyprávěními o původu světa, lidí apod. Závěr knihy je věnován konfrontaci kultur severozápadní Sibiře s expanzí těžby ropy a plynu. Publikace je doplněna cennými fotografiemi, které získal při svých několikerých terénních výzkumech. „Kolem nás je jen zšeřelá zimní tajga. Před námi sotva viditelná stezka, občas značená záseky. Valer, komizirjánský lovec, prošlapává cestu. Já na lyžích podšitých kožešinou, se ho snažím neztratit z dohledu. Několik kilometrů za námi zůstal sněžný skůtr, nepodařilo se nám ho znovu nastartovat. Les se otevřel do rozlehlé zasněžené pláně – bažin. V dálce se černá tmavý pruh pokračujících stromů. Naštěstí po cestí prošel někdo na lyžích a jeho stopa nás vede dál. Terén se začal pozvolna svažovat k nedaleké řece. Konečně nás stezka přivedla na její zamrzlou hladinu. Po několika desítkách metrů se dostáváme znovu na břeh a před námi se ze tmy vynořila stavení, sruby mansijské osady Vornik tyt uraj paulu. Žije v ní rodina Mansů, lovců a rybářů. Už dávno spí. Světlo mé baterky ozářilo nízkou místnost. Z lůžek přitisklých ke stěnám se zvedají rozespalé postavy. Mého průvodce však znají. Rozžala se petrolejová lampa, postavila se voda na čaj a pozvolna se rozproudil hovor.“