Andělských šípů terčem jsme, má lásko

Osmá sbírka současného českého básníka obsahuje autorovy lyrické reflexe, které vznikaly v letech 1999-2006. Básník Vratislav Křivák, střídavě se pohybující mezi rodnou Moravou a Vídní, navazuje v tomto novém cyklu na své předcházející práce, především pak na poslední sbírku z roku 2005 "Peříčko z andílka". I zde stojí ve středu Křivákovy pozornosti důraz položený na zachycení intimních okamžiků, který je většinou zpracován záměrně "neučesaným" rýmem, mnohdy svou výstavbou připomínající pouťový popěvek. V těchto pasážích, kde autor navíc využívá ironii a nadhled, se zdají jeho verše přesvědčivé i zdařilé.. Platí to i o závěrečném oddílu, který namísto lyrických strof obsahuje úvahy o posledních věcech člověka, nezadržitelně směřující k definici konce lidkého života: "Zemřem a nic nezbude z tebe, jakož ze mne. / Položí nás do truhle a v té truhle ztlejem." K oživení textů Křivák ještě pracuje s hovorovou mluvou a patrně i s hanáckým nářečím, zdá se však, že v některých výrazech mnohdy zbytečně sklouzne až k laciné podbízivosti a jeho verš se pak rázem dostává do rozmělněné a plytké podoby.