Na horách taje sníh

Třetí sbírka současné české básnířky obsahuje především intimní a lyrické reflexe, jež jsou zaměřeny na duchovní hodnoty. V sedmapadesáti básnických číslech se autorka pokouší především vyjádřit pocity ze světa, jenž ji obklopuje. Tento bezprostřední kontakt s okolím je umocněn intenzivním duchovním vnímáním, jež se objevuje téměř v každém verši. Dunovská vyjadřuje své reflexe většinou v rýmované poloze, která se pro ni zároveň stává i nástrojem, do něhož se promítají základní náměty její poezie: patří mezi ně patrně láska jako symbol nejvyššího prožitku či hledání a postupné nacházení životních jistot, jež se proměňují ve smysluplnou existenci člověka.