Lacan a postfeminismus

Studie srovnává pojetí identity v díle významného francouzského psychoanalytika a v postfeministickém hnutí. Lacan inicioval mohutnou kritiku stabilní identity člověka, avšak současně ji neodstranil. Jeho psychoanalytický systém se nemohl zcela zbavit stabilní identity, neboť se opírá o nevyhnutelný vztah k symbolickému, což je pokus subjektu udržet v sobě skutečnou současnost. Postfeminismus využívá Lacanovy kritiky pozitivní identity. Francouzský psychoterapeut tak sehrál klíčovou roli v ideovém směřování postfeministického hnutí, poněvadž kritizoval tzv. pozitivní identitu a vymezil novou podstatu ženskosti. Brožura pojímá Lacanovu teoretickou koncepci jako konstitutivní prvek idejí postfeminismu.