Wilth Ahwa

Zveme vás na dobrodružnou výpravu proti proudu času, na cestu za řekou… Šest autorů spojilo síly, aby vzdali svými příběhy poctu řece, kterou k nim váže osobní pouto - řece Vltavě, prastaré patronce našich zemí. Řeka je srdcem krajiny. Někdy bývá mírná a přátelská, jindy zase nespoutaná a divoká. Naši předkové mnohokrát poznali její vrtkavou povahu – to, jak dovede být štědrá, ale také ničivá a smrtící... Tato kniha vypráví o nezkrotném duchu Divoké řeky – společně se sedmi příběhy se ponoříte do dávného pravěku, mezi Kelty, Germány, slovanské Doudleby nebo do časů Přemyslovců. Příběhy jsou řazeny chronologicky. Zatímco v těch ze starších pohanských období hraje Vltava roli mocné vládkyně a hybatelky lidských osudů, závěrečné příběhy naopak zachycují nástup křesťanství a ústup pohanské bohyně do zapomnění. Knihu otevírá svou předmluvou archeolog Jihočeského muzea v Českých Budějovicích Ondřej Chvojka. Jediná žena mezi autory, Lucie Kučerová, doktorandka z Českých Budějovic zabývající se genetikou, zasadila svou povídku Řeky do doby bronzové – prastarých časů, kdy boje lidí a sil přírody daly základ dnešním mýtům a řekám jejich jména. Spisovatel a editor Zbyněk Kučera Holub, taktéž z Českých Budějovic, pozve čtenáře ve druhé povídce Krev Divoké řeky mezi Kelty, kteří přijdou až z daleké Galie k pramenům Divoké řeky hledat pomoc u svých soukmenovců. Povídka Markwart pardubického archeologa Zdeňka Beneše vypráví o nebezpečích, která novým obyvatelům svého kraje připraví Wilth Ahwa v dobách, kdy se naše území přesunují germánští Markomané. V Mnatovi z Dulebů od českobudějovického publicisty Milana Brabce čtenář zavítá do doby Karla Velikého, na soutok Vltavy a Malše, mezi pohanské Doudleby. Další povídky již reflektují nástup křesťanství. V Hněvu řeky popisuje ostravský autor a historik umění Jan Č. Galeta příběh knížete Bořivoje a jeho manželky Ludmily, kteří se musí rozhodnout, budou-li se klanět Paní řeky nebo ukřižovanému spasiteli křesťanů. Období následující povídky je obsaženo přímo v jejím názvu – L.P. 921 pochází z pera pražského knihovníka a spisovatele Míly Lince. Autor ve svém příběhu zachycuje poslední záchvěv vzdoru staré bohyně proti nové víře. Knihu uzavírá povídka Bludička z doby založení Českých Budějovic – Lucie Kučerová a Zbyněk Kučera Holub ve společném textu podávají svou vlastní verzi legendy o kamenné žábě na zdi klášterního kostela.