Světlem malované

More about the book

Jako se hříbatům vypaluje do kůže znak místa jejich zrození, tak i my máme svůj rodný list vypálený na duši. Život je pohybem tělesné schránky v prostoru, od Podivína do různých koutů světa a zpět. Při návratu vždy vidím věž podivínského kostela a lednický Minaret, což mi připomíná domov. Navštívil mě mladý muž s fotografiemi, které realisticky ukazují krajinu po nájezdu vojska. Pro mě jsou to obrazy malované černou tuší na hedvábí, japonská kaligrafie na jihomoravský způsob. Jižní Morava, jak ji možná neznáme, se skrývá za barvotiskovou oponou tradičních obrázků, a Podluží zůstává neobjevené, ač v něm žijeme. Chybí zde obrazy révového listu, vinných sklepů, kvetoucích slunečnic, krojů a cimbálových muzik. Místo toho je tu tajemná nevěsta v mušelínovém závoji, svět jižní Moravy zahalený tajuplným závojem hedvábného pološera. Obrazy světlem malované na vodě nebo sněhu ukazují Podluží z jiného úhlu. Pavel Soudek, autor fotografií, se snaží „zakonzervovat“ své pocity v černobílé fotografii, ať už v krajině nebo ateliéru. V tomto projektu se nesnaží zachytit krajinu, ale pocity z ní.