Uzenář

More about the book

Rok 1910 byl pro české zpracovatele masa významným milníkem, kdy vyšly dvě příruční knihy pro uzenáře: „Výroba jemného uzenářského zboží“ od Josefa Řeháka a „Uzenář“ Karla Josefa Jarníka. Po dvaceti letech od publikace „Učebné knihy uzenářství a řeznictví“ Josefa Achrera a Václava Rošického přinesly nové aktualizované receptury masných výrobků z celé Čech a Moravy. Tyto knihy se staly dlouho posledními učebnicemi, další příručka vyšla až v roce 1931. Do války následovaly ještě dvě odborné publikace: „Výroba uzenin, specialit a konserv“ Jaroslava Bezděka a „Receptář“ Josefa Tašla. Zájem o tyto knihy byl obrovský, a proto se rychle staly nedostupnými. V roce 1928 se pražský výrobce uzenářských strojů Ladislav Vagenknecht rozhodl vydat Jarníkova „Uzenáře“ znovu. O revizi textu požádal Josefa Špringera, prvního ředitele Odborné mistrovské školy řeznicko-uzenářské v Praze. Výsledkem jejich spolupráce je toto třetí vydání, které obsahuje drobné jazykové úpravy pro snadnější čtení, ale zachovává původní znění receptur a výrobních postupů. Pro lepší orientaci je kniha doplněna abecedním a jmenným rejstříkem masných výrobků.