Mlčenlivá věž

Autobiografické vzpomínky na pražskou Libeň z doby kolem 50. let 20. století zdůrazňují svérázný kolorit této pražské periferie a originalitu místních postav a figurek. V knize je znát autorova surrealistická minulost a do jeho literárního stylu se výrazně promítá přátelství s Bohumilem Hrabalem v plastickém obrazu dnes již zmizelé Libně z poloviny 20. století. Autorovi se podařilo z hlubin minulosti vyvolat sugestivní atmosféru periferie, žijící vedle velkoměstského centra vlastním životem, díky příběhům jednotlivých nekonvenčních hrdinů, jejichž osudy se proplétají v téměř snovém poetickém pásmu.