More about the book
Souhlasil zpovědník, souhlasil i biskup. Vydal jsem se o prázdninách pěšky z Litoměřic do Lisieux, abych se Terezce tam daleko v Normandii omluvil a také, abych se – dočasně odbřemeněn od všeho nepodstatného – krok za krokem učil věřit v její škole. Na cestu jsem si kromě trochy oblečení, několika okopírovaných stránek z autoatlasu, Nového zákona a Dopisů kněžím misionářům nebral nic, ani jídlo, ani peníze. Ta, k níž jsem chtěl kráčet, napsala, že „stačí uznat svou nicotu a odevzdat se jako dítě do Boží náruče“. Rozhodl jsem se ji poslechnout. Půjdu s prázdnýma rukama, prosit budu jen o vodu a nocleh, ale kromě nabídky svezení směrem k cíli přijmu vše, čím by mě kdo chtěl obdarovat. Budu na všechno říkat „ano“, budu říkat „děkuji“ a zbytek se ukáže cestou.
Book purchase
Cesta na Západ. Po stopách ochočeného Boha, Štěpán Smolen
- Language
- Released
- 2018
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Payment methods
We’re missing your review here.
- Title
- Cesta na Západ. Po stopách ochočeného Boha
- Language
- Czech
- Authors
- Štěpán Smolen
- Publisher
- Hesperion
- Released
- 2018
- Format
- Paperback
- ISBN10
- 8090673643
- ISBN13
- 9788090673649
- Series
- Tags
- Non-Fiction, Maps & Travel, True Stories, Religion & Spirituality, Biographies, Czech Literature, Religious Topics, Religion, Spirituality, Autobiographies & Memoirs, Christian Themes, Travelogues, Christianity, France, Europe, Christian Life, 21st Century, Catholic Church, Wandering, Pilgrimage Sites, Roman Catholic Church, Saint Thérèse of Lisieux, 1873-1897
- Rating
- 4.5 out of 5
- Description
- Souhlasil zpovědník, souhlasil i biskup. Vydal jsem se o prázdninách pěšky z Litoměřic do Lisieux, abych se Terezce tam daleko v Normandii omluvil a také, abych se – dočasně odbřemeněn od všeho nepodstatného – krok za krokem učil věřit v její škole. Na cestu jsem si kromě trochy oblečení, několika okopírovaných stránek z autoatlasu, Nového zákona a Dopisů kněžím misionářům nebral nic, ani jídlo, ani peníze. Ta, k níž jsem chtěl kráčet, napsala, že „stačí uznat svou nicotu a odevzdat se jako dítě do Boží náruče“. Rozhodl jsem se ji poslechnout. Půjdu s prázdnýma rukama, prosit budu jen o vodu a nocleh, ale kromě nabídky svezení směrem k cíli přijmu vše, čím by mě kdo chtěl obdarovat. Budu na všechno říkat „ano“, budu říkat „děkuji“ a zbytek se ukáže cestou.