Legionář Jan Gayer

V roce, kdy si připomínáme 100 let existence Československa, byly vydány dvě práce PhDr. Jiřího Lapáčka, které se zabývají dvěma přerovskými rodáky. V obou případech se nedožili vzniku československého státu, zatímco František Rasch byl popraven v únoru 1918 jako jedna z vůdčích osobností námořnické vzpoury v Boce kotorské, Jan Gayer (ročník 1885) zemřel 7. 6. 1918 na následky těžkých zranění v bitvě u Lipjag (4. 6. 1918). Otec Jana Gayera byl vážený přerovský úředník, jenž byl celkem třikrát ženatý. Několik jeho potomků se usadilo v Brazílii, kde se úspěšně věnovali zemědělství. Jan Gayer absolvoval po gymnáziu vzdělání na hospodářské škole, poté pracoval na několika místech jako hospodářský adjunkt apod. V roce 1912 byl bratrem Zdeňkem zlákán do Brazílie, kde se úspěšně věnoval zemědělské činnosti. Osud si s ním nepěkně zahrál, poněvadž v květnu 1914 Gayer přijel do Přerova. Chtěl zřejmě zajistit odjezd svých dvou bratrů do Brazílie, avšak mezitím vypukla první světová válka. Jan Gayer, stále občan Rakousko-Uherska byl v létě 1914 mobilizován a nastoupil do rakousko-uherské armády. V polovině roku 1915 byl zajat s celou setninou a ocitl se tak v ruském zajetí. V červnu 1916 vstoupil do československých legií v Rusku, v jejichž řadách byl dva roky. Dne 4. 6. 1918 se zúčastnil asi nejslavnější bitvy našich legionářů s bolševiky. U Lipjag padlo údajně až 1500 bolševiků, zatímco ztráty legionářů byly 50x krát menší. Bohužel Jan Gayer patřil k padlým legionářům, byť zemřel „až“ tři dny po bitvě. Jeho těžké zranění v bitvě, označené v zápalu boje za okamžitou smrt, vyvolalo velký bojový zápal jeho druhů, jenž se projevil i v nelítostném pobíjení nepřátel v průběhu bitvy. Jan Gayer se stal uznávaným legionářem, který byl v období první republiky často připomínán a dáván za vzor, pochopitelně se to velkou měrou projevovalo v jeho rodném městě. Totalitní režimy se naopak snažily, aby se na Gayera zapomnělo. Svědčí o tom sejmutí pamětní desky v roce 1940 a na začátku šedesátých let 20. století.