Barevné dráhy snů

Kniha obsahuje studie o životě a díle významných výtvarných umělců, malířů a grafiků, kteří patří mezi čelné představitele důležitých stylotvorných proudů minulého století. Tyto formace často vycházejí z druhé poloviny 19. století, kdy dominovala secese, a částečně se zakotvily v surrealismu. Erhartovy studie se zaměřují na osobnosti méně známé v českém prostředí, jejichž význam je srovnatelný s pilíři moderního umění, jako byli Picasso či Dalí. Důraz je kladen na tradičně opomíjené umění kresby a grafiky (Beardsley, von Bayros, Vogeler) a na meziválečný styl art deco, který získává pozornost až v posledních letech (T. Lempická, R. Brooksová). Erhart se věnuje secesním výtvarníkům jako A. Kubin a G. Klimt, expresionistům E. Nolda a L. Sagalla, a abstraktním expresionistům M. Rothka a W. de Kooniga. Zmiňuje také méně známé evropské surrealisty, jako jsou Meret Oppenheimová a Leonora Fini, a protagonisty art deca a Bauhausu. Kromě toho kniha obsahuje interpretace a eseje o českém umění a jeho osobnostech, jako jsou Václav Boštík a Jiří Načeradský.