Podmínky nemožnosti I–II – Ztráta času

More about the book

Projekt Podmínky nemožnosti nabízí komplexní kritickou reflexi předpokladů a rámců, které vymezují (ne)možnosti poznání, jednání a estetického prožívání. Zatímco se v posledních letech hovořilo o obratu k objektu, zde se opět zaměřujeme na subjekt, který však ztrácí půdu pod nohama. Výstavy se budou věnovat různým aspektům rozpadlé subjektivity: času, prostoru, práci, jazyku, lidskosti, technice a psychice. „Ztráta času“ symbolizuje ztrátu víry v otevřenou budoucnost, historické paměti a přítomnosti jako prostoru pro jednání. Čas jako horizont, v němž se formují naše tužby, se hroutí, což ohrožuje schopnost prožívat existenci jako pohyb od „předtím“ k „potom“. V přítomnosti je obtížné nalézt událost, která by konstituovala kolektivní subjekt změny, a dystopická imaginace dominuje představám budoucnosti. Dominance pastiše v kultuře odráží neschopnost inovací a absenci smyslu pro dějiny. Politický protest je omezen na bezprostřední přítomnost, což vede k jeho estetizaci. Současné umění nedokáže být aktuální, neboť jeho „současnost“ spočívá v prodlužování statu quo. Subjekt s rozpadlým vnímáním času zůstává v „trvalé přítomnosti“. Anonymní částice času se stávají předmětem vykořisťování, což spolu s technologiemi zrychluje životní tempo, které psychika nedokáže zvládnout. Akcelerace technologického vývoje nabízí cestu ven, ale není jasné, kam a za jakou cenu. Budoucnost je předem vytěžena prediktivními nástroji, a spekulace nahra