More about the book
Připravovaná publikace navazuje na podobně koncipovanou knihu Abeceda věcí. Zatímco však v předchozí monografii se Karel Císař pokusil překonat zažité stereotypy, například izolovanost českého moderního a současného umění či nemožnost diskutovat význam českého umění pojmovým aparátem, který vznikl v jiné kulturní situaci, v následujícím souboru se autor zaměřuje na stereotypy v teorii umění. Na základě detailní analýzy významných textů domácích i zahraničních teoretiků například hájí indexičnost moderního umění u Rosalind Kraussové, hledá analogii mezi antropologickou interpretací minimalismu Petra Rezka a zároveň u Didi-Hubermanna, odkazem na kulturní antropologii Jeana-Pierra Vernanta vyvrací postmoderní výklad Barthesova eseje „Smrt autora“, nebo odhaluje dekonstruktivní aspekty v domácích i zahraničních interpretacích surrealismu a poukazuje na stejný zájem o radikální obnovu ontologie mezi zdánlivě rozpornými projekty dekolonizace Frantze Fanona a pozdní fenomenologie Maurice Merleau-Pontyho. Kniha je určena nejen teoretikům umění, ale svými přesahy do dějin umění a filozofie chce oslovit i čtenáře z dalších oborů. Grafika Petr Bosák, Robert Jansa.
Book purchase
Signatury všech věcí, Karel Císař
- Language
- Released
- 2021
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover)
Payment methods
We’re missing your review here.
- Title
- Signatury všech věcí
- Language
- Czech
- Authors
- Karel Císař
- Publisher
- Vysoká škola uměleckoprůmyslová
- Released
- 2021
- Format
- Hardcover
- Pages
- 78
- ISBN10
- 8088308372
- ISBN13
- 9788088308379
- Series
- Rating
- 4 out of 5
- Description
- Připravovaná publikace navazuje na podobně koncipovanou knihu Abeceda věcí. Zatímco však v předchozí monografii se Karel Císař pokusil překonat zažité stereotypy, například izolovanost českého moderního a současného umění či nemožnost diskutovat význam českého umění pojmovým aparátem, který vznikl v jiné kulturní situaci, v následujícím souboru se autor zaměřuje na stereotypy v teorii umění. Na základě detailní analýzy významných textů domácích i zahraničních teoretiků například hájí indexičnost moderního umění u Rosalind Kraussové, hledá analogii mezi antropologickou interpretací minimalismu Petra Rezka a zároveň u Didi-Hubermanna, odkazem na kulturní antropologii Jeana-Pierra Vernanta vyvrací postmoderní výklad Barthesova eseje „Smrt autora“, nebo odhaluje dekonstruktivní aspekty v domácích i zahraničních interpretacích surrealismu a poukazuje na stejný zájem o radikální obnovu ontologie mezi zdánlivě rozpornými projekty dekolonizace Frantze Fanona a pozdní fenomenologie Maurice Merleau-Pontyho. Kniha je určena nejen teoretikům umění, ale svými přesahy do dějin umění a filozofie chce oslovit i čtenáře z dalších oborů. Grafika Petr Bosák, Robert Jansa.