Explore the latest books of this year!
Bookbot

Architektonická činnost ateliéru Fellner & Helmer v českých zemích

Parameters

  • 223 pages
  • 8 hours of reading

More about the book

Architekti Ferdinand Fellner a Herman Helmer se narodili ve 40. letech 19. století, podobně jako Josef Schulz, Antonín Wiehl, Jan Zeyer či Jan Wejrych. Jejich hlavní tvůrčí období spadá do konce vrcholného a počátku pozdního historismu, eklekticky kombinujícího neorenesanční a neobarokní motivy. Stylový vývoj sledovali nejen prostřednictvím odborných časopisů, ale význam mělo i působení Fellnera nejml. v ateliéru u Victora Horty. Charakter jejich vzdělání předurčil spíše praktický přístup ke stavitelství. Proto jejich dílo nelze srovnávat s vrstevníky – akademicky vzdělanými architekty, kteří často znali italské renesanční památky z autopsie. Oba architekti se ani nepovažovali za vyloženě tvůrčí v uměleckém slova smyslu, jejich nátuře byla bližší technická stránka stavby, než výrazná umělecká invence. Fellner s Helmerem se mohou kromě hojnosti produkce pyšnit také stálým důrazem kladeným na rychlé a ekonomické vyřešení konstrukčních a provozních otázek staveb, a přestože jejich technické vybavení bylo již překonáno, doposud stojící stavby jsou stále důstojnými dominantami našich měst i po více než sto letech.

Book purchase

Architektonická činnost ateliéru Fellner & Helmer v českých zemích, Dana Linhartová

Language
Released
2017
Binding
(Hardcover)
We’ll email you as soon as we track it down.

Payment methods

No one has rated yet.Add rating

Title
Architektonická činnost ateliéru Fellner & Helmer v českých zemích
Language
Czech
Released
2017
Format
Hardcover
Pages
223
ISBN10
8086516903
ISBN13
9788086516905
Series
Description
Architekti Ferdinand Fellner a Herman Helmer se narodili ve 40. letech 19. století, podobně jako Josef Schulz, Antonín Wiehl, Jan Zeyer či Jan Wejrych. Jejich hlavní tvůrčí období spadá do konce vrcholného a počátku pozdního historismu, eklekticky kombinujícího neorenesanční a neobarokní motivy. Stylový vývoj sledovali nejen prostřednictvím odborných časopisů, ale význam mělo i působení Fellnera nejml. v ateliéru u Victora Horty. Charakter jejich vzdělání předurčil spíše praktický přístup ke stavitelství. Proto jejich dílo nelze srovnávat s vrstevníky – akademicky vzdělanými architekty, kteří často znali italské renesanční památky z autopsie. Oba architekti se ani nepovažovali za vyloženě tvůrčí v uměleckém slova smyslu, jejich nátuře byla bližší technická stránka stavby, než výrazná umělecká invence. Fellner s Helmerem se mohou kromě hojnosti produkce pyšnit také stálým důrazem kladeným na rychlé a ekonomické vyřešení konstrukčních a provozních otázek staveb, a přestože jejich technické vybavení bylo již překonáno, doposud stojící stavby jsou stále důstojnými dominantami našich měst i po více než sto letech.