Parameters
- 204 pages
- 8 hours of reading
More about the book
V letech 1919–1922 byla Podkarpatská Rus klíčovým tématem československé politiky, ovlivňujícím vztahy s Maďarskem a Polskem. Po připojení této oblasti se objevily zásadní konflikty mezi centralistickou koncepcí československého státu a požadavky Rusínů na mezinárodně garantovanou autonomii. Rusíni usilovali o uznání jako specifická národně-politická korporace a chtěli aktivně participovat na správě svého území. Od počátku se názory československých a rusínských politiků na správu Podkarpatské Rusi zásadně rozcházely, avšak tyto rozdíly nebyly veřejně diskutovány. Tyto rozpory odrážely různou míru identifikace nového státu s tímto historicky a kulturně cizím územím. Politické vedení československého státu jen minimálně reflektovalo historický význam procesu pro rusínské představitele, což vedlo k ochlazení vztahů mezi těmi, kteří prosadili československé řešení budoucnosti Podkarpatské Rusi. Období 1919–1922 představuje krátký, avšak klíčový vrchol snah o rusínskou autonomii, která se za demokratických podmínek již nikdy neopakovala.
Book purchase
Podkarpatská Rus v Československu 1919-1922, Robert Pejša
- Language
- Released
- 2016
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Payment methods
We’re missing your review here.
- Title
- Podkarpatská Rus v Československu 1919-1922
- Language
- Czech
- Authors
- Robert Pejša
- Publisher
- Karolinum
- Released
- 2016
- Format
- Paperback
- Pages
- 204
- ISBN10
- 8024632055
- ISBN13
- 9788024632056
- Series
- Tags
- Non-Fiction, Historical Themes, History, Czech & Slovak history, Czech History, 1st Half of the 20th Century, Subcarpathian Rus, Rusyns
- Rating
- 4 out of 5
- Description
- V letech 1919–1922 byla Podkarpatská Rus klíčovým tématem československé politiky, ovlivňujícím vztahy s Maďarskem a Polskem. Po připojení této oblasti se objevily zásadní konflikty mezi centralistickou koncepcí československého státu a požadavky Rusínů na mezinárodně garantovanou autonomii. Rusíni usilovali o uznání jako specifická národně-politická korporace a chtěli aktivně participovat na správě svého území. Od počátku se názory československých a rusínských politiků na správu Podkarpatské Rusi zásadně rozcházely, avšak tyto rozdíly nebyly veřejně diskutovány. Tyto rozpory odrážely různou míru identifikace nového státu s tímto historicky a kulturně cizím územím. Politické vedení československého státu jen minimálně reflektovalo historický význam procesu pro rusínské představitele, což vedlo k ochlazení vztahů mezi těmi, kteří prosadili československé řešení budoucnosti Podkarpatské Rusi. Období 1919–1922 představuje krátký, avšak klíčový vrchol snah o rusínskou autonomii, která se za demokratických podmínek již nikdy neopakovala.