Utěšitel

Ze slavné Bulgakovovy sofiologické trilogie se souhrnným názvem „O Boholidství“ v českém překladu vyšla její první část: „Beránek Boží“ (o Ježíši Kristu), a část třetí: „Nevěsta Beránkova“ (o církvi). Nyní se nám do rukou dostává část druhá: „Utěšitel“ (Duch Svatý) – spojovací článek mezi osobou Krista a jeho Nevěstou církví. Centrem pozornosti je tu Duch Svatý, kterého učedníkům posílá Syn od Otce, aby církev mohla slavit svůj manželský sňatek s nebeským Ženichem Kristem ve chvíli jeho druhého příchodu. Již otcové církve se ptali: „Jak vlastně vyobrazit Ducha Svatého?“ Jeho ikonografické motivy jsou chudé – obecně známý je snad jen symbol holubice. Zkušení ikonografové ale dosvědčují, že výrazným obrazem Ducha Svatého je každý člověk usilující o duchovní zralost. Bulgakov se opírá o skvělou znalost biblických a patristických textů, s pohledem na vývoj akcentů teologie obou tradic: Východu i Západu. Celá trilogie zařadila Bulgakova mezi nejvlivnější teologické myslitele 20. století.