Modlit se v tichosti srdce

Osobní modlitba zůstane vždy prostá. Máme dojem, že je k modlitbě zapotřebí mnoha slov? Není to tak. Jsou chvíle, kdy pouze několik slov, třeba i neobratných, postačí k tomu, abychom vše svěřili Bohu, naše obavy stejně jako naše naděje. Odevzdáním se Duchu svatému najdeme cestu, která vede z úzkostí k důvěře. V modlitbě můžeme pocítit, že nikdy nejsme sami: Duch svatý v nás udržuje společenství s Bohem, a to ne pouze na chvíli, ale napořád, až do života, který nekončí. Ano, Duch svatý v nás rozžíhá světlo. To světlo, jakkoli může být slabé, probouzí v našich duších touhu po Bohu. A už tato prostá touha po Bohu je modlitbou. Modlitba nás nevzdaluje od záležitostí světa. Naopak. Není nic zodpovědnějšího než modlit se: Čím více žijeme velmi prostou, velmi pokornou modlitbou, tím více jsme vedeni k tomu, abychom milovali a vyjadřovali to svým životem.