Didone come soggetto nel dramma per musica

More about the book

Sborník obsahuje referáty z 3. ročníku konferencí o italských operách v Čechách v 18. století, organizovaných Kabinetem hudební historie EÚ AV ČR, Centrem barokní kultury v Českém Krumlově a Mozartovou obcí. Tématem byla novodobá premiéra pražské opery Antonia Boroniho z roku 1768 na námět karthaginské královny Didony. Konference se konala 16.–17. 9. 2017 pod názvem Didone jako operní inspirace v Českém Krumlově. Reinhard Strohm z Oxfordu a Vídně zahájil referát o rituálech a jejich sekularizované podobě v operních scénách. Manfred Hermann Schmid z Tübingen a Mnichova porovnal zhudebnění závěrečné sebevražedné scény Didony v různých operách 18. století. Andrea Chegai z Universita La Sapienza v Římě analyzoval nuance v profilování osobnosti kartaginské královny v italské operní tvorbě let 1726–1749, zatímco Antonella D’Ovidio z Florencie se soustředila na zhudebnění Didony Niccola Jommellim. T. Volek konfrontoval estetickou normu operního druhu dramma per musica s požadavkem šťastného konce. M. Jonášová referovala o Boroniho Didoně, zejména o árii Ah non lasciarmi, v porovnání se zhudebněním Mozartova, Guglielmova a Perezova. Wolfgang Hochstein z Hochschule für Musik Hamburk pojednal Didonu ve dvou zhudebněních Hasseho, zatímco Andrea Sommer-Mathis z Österreichische Akademie der Wissenschaften ve Vídni dokumentovala uvedení „intermezza musicale“ La fuga d’Enea 1729 ve vídeňském Kärtnertortheater.