Životní styl a sociální třídy: Vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby

Skrze vlastní vkus rozumíme (ne)vkusu druhých, čímž určujeme svou i cizí pozici v symbolickém sociálním prostoru. Vkus ovlivňuje volby, které utvářejí odlišné životní styly, a vytříbenost vkusu a spotřeby se stává součástí kulturního kapitálu, který vymezuje naše statusové postavení. Kniha zkoumá kulturní diferenciaci jako aspekt třídní struktury a otázku, zda odlišnosti v životním stylu vedou k symbolické hranici mezi sociálními třídami. Empirická část se zaměřuje na dvě propojená témata: hypotézu homologie, která spojuje postavení v sociální stratifikaci s odlišnými životními styly v oblastech vysoké a masové kultury, elegance oblékání, zdravého životního stylu a okázalé spotřeby, a hypotézu stratifikační podmíněnosti kulturního všežroutství, charakterizovaného multikulturním kapitálem. I když třídní homologie od devadesátých let postupně slábne vlivem individualizace, stále si udržuje význam. Analýzy dat z výzkumu MML TGI 2004 ukazují, že kulturní kapitál nabývá jemnějších forem, jako je cit pro okázalou spotřebu. Výsledky naznačují, že kulturní praxe, ač slabší v kontextu sociálních nerovností po roce 1989, významně přispívá k vymezení symbolické mezitřídní hranice mezi manuální a nemanuální prací.