Souhvězdí nomáda

More about the book

Dvacet zde obsažených básní vznikalo od roku 2011. Ačkoliv nevznikaly podle předem promyšlené koncepce, je možné v nich nalézt jistou provázanost, ovšem nezáměrnou a nenásilnou: lze tak chápat rys Jakubovy tvorby, kdy často a rád používá místopisu a genia loci k vystižení emocí a celkové nálady básně. Mnohdy se jedná o místa spjatá se světem Orientu. V metaforickém titulu „Souhvězdí nomáda“ se odráží skutečnost, že člověk – čtenář – nomád ze své podstaty potřebuje znát smysl a směr svého putování, přičemž Souhvězdí nomáda je právě tím orientačním bodem, podle něhož se poutník na své cestě řídí. My všichni jsme nomádi, my všichni potřebujeme svá souhvězdí. „Souhvězdí nomáda“ sestává z dvaceti básní – dvaceti hvězd, dvaceti zastávek v nomádově pouti, dvaceti ukázek toho, co nomáda na jeho pouti mohlo, může nebo bymělo potkat...