Zpívat bláznům

„Jak snadné pohlédnout / jak těžké prožít bolest / blízkou bolestí,“ píše Marcela Pátková Linhartová. Není samozřejmé, aby básníci a básnířky ručili za svoje slova vlastním životem. Marcela Pátková to dělá – a už pro tu opravdovost je dobré její poezii číst. Neuhýbá pohledem před světem v sobě ani před světem okolo (ostatně, oba často splývají): „Chci zpívat bláznům do očí / chci zpívat / o důvěře.“ Ale nejenom to je na Marcelině poezii hodné pozoru. Básně sbírky Zpívat bláznům jsou sevřené, čisté až k podstatě, zároveň významově spletité a zabodávají se pod kůži vnitřními rýmy nebo ráznými pointami.