Gramatické studie I. Příspěvky k české aspektologii

V každé z šesti kapitol jsem se snažil přispět alespoň něčím novým k tematizo­vané problematice. Své závěry uvedu po kapitolách a pouze výběrově. V kapitole první formuluji argumenty, které velmi zpochybňují tvrzení, že existují tzv. prostě (čistě) vidové předpony, resp. i tvrzení, že je namístě považovat předpony za morfémy (a tedy jednotky znakové povahy), jejichž označovaným je vid. Nabízím také otázkový test, který by mohl pomoci při ověřování teze, že je mezi dokonavými a nedokonavými tvary slovesa vztah příznakovosti a bezpří­znakovosti. Za důležitou považuji i pasáž, v níž se pokouším o přesnější vymezení vidových významů (viz Pokus o přesnější vymezení významů dokonavosti a ne­dokonavosti na s. 11n).Výsledkem druhé kapitoly je mimo jiné algoritmus, s jehož pomocí lze poměrně spolehlivě určovat vidovou hodnotu vidového paradigmatu slovesa. Umožňuje též ověřovat přítomnost, anebo nepřítomnost dokonavého paradig­matu v tvarovém souboru kandidátů na obouvidovost, vidovou homonymii. Ve třetí kapitole dokazuji, že dnešní nedokonavé užívání slovesa soustředit (se) není projevem menší schopnosti mluvčích rozlišovat mezi dokonavostí a ne­dokonavostí, nýbrž důsledkem toho, jakou pozici toto sloveso zaujímá/zaujímalo v soustavě prefigovaných či předponových sloves. Ve čtvrté kapitole dospívám k závěru, že tzv. kapacitiva (ujet, unést, uzved­nout) netvoří významově homogenní skupinu sloves, kterou bychom mohli po­važovat za zvláštní způsob slovesného děje. V páté kapitole docházím k závěru, že kvantovací (zapískat, zakašlat) a omezovací (postát, posedět) slovesa nepatří do třídy mutací. Skupinu sloves okamžitých v tomto smyslu rozděluji do tří podskupin. První (bodnout) připisuji význam „klasické“ rezultativní mutace, u druhé (mrknout) připouštím Komár­kovu kombinovanou mutaci a třetí (písknout) považuji za nemutační. V šesté kapitole formuluji závěr, že málodokladová saturativa typu nastávat se, nasedávat se, nahorovávat se jsou – velmi pravděpodobně – dokonavými předponovými odvozeninami od frekventativ.