České zpěvohry 18. století

Vyd. 2., přeprac. (České zpěvohry 18. století : Pomocný odborně pedagog. text / Jan Trojan, JAMU 1981) Ilustrace, fotografie, noty; anglické a německé resumé Skladatelé Čech a Moravy 18. století na domácí půdě se věnovali převážně chrámové hudbě. Nekomponovali opery jako jejich krajané v emigraci., jejich tvorba náleží zpěvohře. Prvním významným střediskem zpěvoher je na sklonku 1. poloviny 18. století premonstrátský klášter na Hradisku u Olomouce, v němž se pěstovaly tzv. hanácké opery. Námětově jsou vážné, čerpají ze společenských událostí a válek. Ve 2. polovině 18. století se v nich objevují humorné látky. V Čechách jsou významné zpěvohry z doby selského povstání. Také tady se zpěvohra obrací k žertovným námětům. Pro hanácké opery je příznačný text rádoby v hanáckém dialektu. Hudebně je českým zpěvohrám společná struktura secco recitativ, arie (=strofická píseň) a závěrečný chorus (=společný zpěv zúčastněných osob v podobě homofonního sboru) ... HANÁCKÉ OPERY - Pargamotéka, Landebork, O prajském rumlu, Gront a puvod plesání hanáckýho, Maréna a Kedrota, Jora a Manda, Píseň o císaři Josefovi II. O NEVOLNICTVÍ, SELSKÉM POZDVIŽENÍ a VÁLCE - Solatia pacis, Opera o selské rebelii, Pán a sedlák ŽERTOVNÉ A SATIRICKÉ ZPĚVOHRY - Veritas exulans, Aurea libertas, O komínku, Opera o sládcích, Opilý muž MĚSTSKÉ ZPĚVOHRY HRY SE ZPĚVY Výběrová bibliografie autorových prací o hudebním divadle