Pozdě, ale přece: Aneb jak jsem se na stará kolena stala matkou

More about the book

„Ahoj, já jsem Kristýna. V době, kdy tahle prvotina vychází, mi táhne těžce na čtyřicet. Čtyřicet. Možná si klepete na čelo, že co jako, to přece není žádný věk. Asi ne, v dnešní době by mě mnoho lidí označilo za mladici. Jenomže já si pořídila dítě. Miminko, holčičku, to největší štěstí. Nikdy jsem už nedoufala, že by se mi něco takového mohlo stát…“ Kristýna ve své knize sdílí svou dlouhou a klikatou cestu k nalezení toho pravého muže a narození miminka. Popisuje nejen hezké, radostné věci, ale má díky prořízlé puse a letité práci novinářky odvahu psát i o věcech, které většina z nás prožívá, ale příliš se o nich nemluví. Výsledkem je dojemná a vtipná odpočinková kniha o každodenních radostech a strastech jedné „staré“ maminky psaná jako občasný deník.