Proměny myšlení o řeči na rozhraní tisíciletí

More about the book

Předkládáme soubor autorových statí, které byly porůznu publikovány v po­měrně dlouhém časovém období od devadesátých let až do dvacátých let nového století. Jak je zřejmé, jde o stati, jež tvoří několik tematických celků, které jsou však označeny pouze římskými číslicemi. První nejrozsáhlejší oddíl má obecně metodologický charakter. Zamýšlí se nad důsledky toho, co bývá označováno za obrat k jazyku nebo obrat ke ko­munikaci, v důsledku nedokonalého překladu také jako lingvistický obrat apod. Jde – stručně řečeno – o skutečnost, že si v určité chvíli zejména humanitní vědy a filosofie naléhavě uvědomily, že jejich specifické bádání se uskutečňuje jazy­kem – přesněji řečovou činností – a že jejich specifické předměty zkoumání jsou namnoze „překryty“ řečovou činností, do níž je třeba proniknout, aby mohly být teprve na tomto základě řešeny specifické problémy jednotlivých vědních huma­nitních oblastí. Druhý oddíl je věnován propracovávání jedné z možností, raději bychom řekli nezbytnosti, která vyplývá z požadavku důsledného domýšlení konsekvencí zmíněné noetické atmosféry pro další lingvistické bádání. Jde o myšlenku pro­cesuálního modelování řeči a jejích předpokladů, které je metodologické situaci předělu tisíciletí adekvátní a do značné míry radikálně revolucionizuje lingvis­tické myšlení v celé té podobě, jak se utvářelo po staletí včetně období klasických strukturalismů.