Likvidace židovských organizací na českém pohraničním území připojeném v říjnu 1938 k nacistickému Německu

Publikace je závěrečným výstupem stejnojmenného projektu (registrační číslo P410/102399), který vedla pracovnice Severočeského muzea PhDr. Markéta Lhotová a na němž spolupracovalo Židovské muzeum v Praze. Projekt probíhal v letech 2010–2014 a byl financován Grantovou agenturou České republiky. Hlavním cílem bylo vysledovat, jaký podíl na likvidaci židovských obcí a spolků měly liberecké úřadovny Komisaře pro zastavení činnosti organizací, spolků a fondů (Stillhaltekommissar für Organisationen, Vereine und Fonds, Reichenberg, zkráceně označováno STIKO) a s ním propojené společnosti pro správu a prodej majetku (Aufbaufonds Vermögensverawaltungs-Gesellschaft m. b. H. Wien, Zweigstelle Reichenberg, zkráceně Aufbaufonds). Publikace přináší texty, v nichž vedoucí grantového výzkumu shrnula poznatky o počáteční fázi likvidace na podzim roku 1938, dále seznamuje se zmíněnými libereckými úřadovnami STIKO a Aufbaufonds a podrobně se věnuje otázkám, proč právě tyto instituce byly hlavními arizátory židovských organizací v pohraničí a jaký byl její průběh. Spoluřešitelka Mgr. Vlastimila Hamáčková z Židovského muzea se pak věnuje archivním fondům pocházejícím z činnosti těchto úřadů, které jsou převážně uložené v Rakouském státním archivu, jejich zachovalosti, jednotlivým typům dokumentů a rozdělení organizací podle zaměření činnosti. Nedílnou součástí publikace je obsáhlá příloha vycházející z databáze, do které byly postupně poznatky k jednotlivým organizacím zpracovávány. Databáze je uspořádána podle správních oblastí (říšských žup, obvodů vládních prezidentů) a sídel židovských obcí a přináší základní data o průběhu likvidace židovských organizací, k nimž se zachovaly materiály – v případě židovských obcí je to většina, tj. 67 ze 70 obcí, které v pohraničí před anexí v roce 1938 fungovaly. Textovou část doplňuje ještě menší fotografická příloha představující některé typy archivních dokumentů.