More about the book
Ve svých literárních kritikách a estetických studiích, shrnutých později do souborů Ztvárněte skutečnost a O revoluční tradici české literatury, vyjadřoval Konrad ve vztahu k avantgardnímu umění stanovisko socialistického realismu (O socialistickém realismu), který pojal jako otevřenou koncepci uměleckého uchopení skutečnosti. Překonával své počáteční zjednodušující schematické pojetí, kdy chápal umělecké dílo pouze jako výraz ideologického a politického postoje, důrazem na dialektický vztah obsahu a formy v umělecké tvorbě a doceněním jejích specifik jako výrazu osobité aktivity společenského člověka. Celkový význam a konkrétní obsah díla chce zkoumat z hlediska společenské životní praxe. V dobových polemikách se kriticky stavěl ke strukturalismu (Svár obsahu a formy), který ocenil jako vědeckou metodu, ale kterému vytýkal noetická východiska, preference formálních hledisek před obsahovými a opomíjení sociologického aspektu, a k surrealismu (Idealismus Nezvalovy tvůrčí metody), jehož imaginativní tvorbu pokládal za fantazijní únik od reálných protikladů rozumu a citu, života a básnické intuice.
Book purchase
Ztvárněte skutečnost, Konrad Kurt
- Language
- Released
- 1963
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover)
Payment methods
No one has rated yet.
- Title
- Ztvárněte skutečnost
- Language
- Czech
- Authors
- Konrad Kurt
- Publisher
- Československý spisovatel
- Released
- 1963
- Format
- Hardcover
- Series
- Description
- Ve svých literárních kritikách a estetických studiích, shrnutých později do souborů Ztvárněte skutečnost a O revoluční tradici české literatury, vyjadřoval Konrad ve vztahu k avantgardnímu umění stanovisko socialistického realismu (O socialistickém realismu), který pojal jako otevřenou koncepci uměleckého uchopení skutečnosti. Překonával své počáteční zjednodušující schematické pojetí, kdy chápal umělecké dílo pouze jako výraz ideologického a politického postoje, důrazem na dialektický vztah obsahu a formy v umělecké tvorbě a doceněním jejích specifik jako výrazu osobité aktivity společenského člověka. Celkový význam a konkrétní obsah díla chce zkoumat z hlediska společenské životní praxe. V dobových polemikách se kriticky stavěl ke strukturalismu (Svár obsahu a formy), který ocenil jako vědeckou metodu, ale kterému vytýkal noetická východiska, preference formálních hledisek před obsahovými a opomíjení sociologického aspektu, a k surrealismu (Idealismus Nezvalovy tvůrčí metody), jehož imaginativní tvorbu pokládal za fantazijní únik od reálných protikladů rozumu a citu, života a básnické intuice.