V nepřímém osvětlení

Otakar Chaloupka v románu V nepřímém osvětlení zachycuje životní cestu, úděl i osud inženýra slaboproudé techniky Zdeňka Zicha v jeho vývoji od mladistvého romantismu prodchnutého ideály a odhodlanou vůlí realizovat je v naší socialistické společnosti, až k zenitu mužné zralosti. Tato zralost zakotvená v těchto ideálech a zároveň obohacená o vědomí proher i úspěchů v souvislostech životního boje v osobních, pracovních i společenských vztazích, ústí zároveň do vědomí pocitu seberealizace, plnohodnotného prožití života, do štěstí. Ve sledu epizod, otevřeném rokem 1953, kdy hrdina maturoval, a uzavřeném rokem 1983, kdy zmešká kulatou abiturientskou schůzku spolužáků, zvažuje i bilancuje milníky svých představ a skutečnosti, kterých dosáhl nebo které ztratil či opustil, i ty, které snad mohou ještě přijít. Je to zároveň i generační svědectví. Epika příběhu je umocněna živým, barvitým slohem, střídáním dějových a psychologických pasáží a především jasným, angažovaným společenským poselstvím. Román je určen přemýšlivým čtenářům, kteří se mohou spolu s autorem pokusit dobrat pravdy o základních životních hodnotách současné doby.