Viktor Lechta Book order (chronological)

Přibližně u 5 % lidí se někdy v životě objeví delší nebo kratší dobu trvající problémy s plynulostí řeči. Může se jednat o koktavost, breptavost nebo příznak jiného druhu narušené komunikační schopnosti, ale může jít také o přirozený jev – „normální“ neplynulost jako průvodní znak vývoje řeči dítěte. Rodiče i pedagogové jsou proto často při konfrontaci s neplynulostí řeči dítěte bezradní, nevědí, do které ze zmíněných kategorií své dítě zařadit, případně neplynulost řeči podceňují s argumentem, že z toho dítě „vyroste“. Cílem této příručky je tedy odpovědět na nejčastější otázky, s nimiž se autoři setkávali během své terapeutické a poradenské praxe: co bývá příčinou neplynulosti v řeči a jak se projevuje, o jakou diagnózu se může jednat, jak dítěti s neplynulostí/koktavostí účinně pomoci, kde získat další informace.

Autor úspěšných Základů inkluzivní pedagogiky z roku 2010 se rozhodl po letech, kdy došlo na poli inkluze k mnoha zásadním změnám, k přepracování a rozšíření klíčových kapitol knihy, aby lépe odpovídala současnému stavu a problémům. Zásadně byly modifikovány kapitoly týkající se vymezení inkluzivní pedagogiky, jejího paradigmatu, kapitoly o inkluzivní didaktice a realizaci inkluze mimo vyučování. Přidány jsou kapitoly o specifikách inkluze dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Zohledněny jsou nové výsledky výzkumů a pozitivní i negativní zkušenosti v daných oblastech, reflexe legislativních změn za poslední roky a doplněna je i recentní literatura. Rozšířen byl také autorský tým o přední znalce problematiky z Čech, Slovenska i Polska.

Publikace se věnuje diagnostice nejčastějších druhů narušené komunikační schopnosti, se kterými se profesionálové, především z řad logopedů, setkávají u dospělých. V úvodních kapitolách je vymezen fenomén narušená komunikační schopnost a specifika jejího diagnostikování. Každý druh narušené komunikační schopnosti je nejprve prezentován v jeho základní charakteristice (vymezení, incidence, prevalence, etiologie, klasifikace); navazují specifika diagnostikování, popis konkrétních diagnostických metod a technik používaných u nás a v zahraničí a nakonec doporučení pro praxi s přehledem nejdůležitější související odborné literatury. Kniha je určena pro logopedy, neurology, psychiatry, otorinolaryngology, psychology a odborníky z dalších pomáhajících profesí. Prof. PhDr. Viktor Lechta, Ph.D., je přední slovenský logoped, vedoucí katedry logopedie Pedagogické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Vydal řadu odborných publikací. V Portálu vyšly jeho knihy Symptomatické poruchy řeči u dětí, Koktavost, Základy inkluzivní pedagogiky. Je hlavním autorem knihy Diagnostika narušené komunikační schopnosti a spoluautorem příručky Klinická logopedie. Prof. PaedDr. Zsolt Cséfalvay, Ph.D., je předním slovenským odborníkem na logopedii a narušenou komunikační schopnost. Je autorem řady knih a odborných studií.

Koktavost a jiné neplynulosti řeči. Přibližně u 5 % lidí se někdy v životě objeví delší nebo kratší dobu trvající problémy s plynulostí řeči. Může se jednat o koktavost, breptavost nebo příznak jiného druhu narušené komunikační schopnosti, ale může jít také o přirozený jev – „normální“ neplynulost jako průvodní znak vývoje řeči dítěte. Rodiče i pedagogové jsou proto často při konfrontaci s neplynulostí řeči dítěte bezradní, nevědí, do které ze zmíněných kategorií své dítě zařadit, případně neplynulost řeči podceňují s argumentem, že z toho dítě „vyroste“. Cílem této příručky je tedy odpovědět na nejčastější otázky, s nimiž se autoři setkávali během své terapeutické a poradenské praxe: co bývá příčinou neplynulosti v řeči a jak se projevuje, o jakou diagnózu se může jednat, jak dítěti s neplynulostí/koktavostí účinně pomoci.

Dítě s postižením, narušením a ohrožením ve škole. Dítě s postižením, narušením a ohrožením ve škole. Vývoj pedagogických oborů, zvláště pak speciální pedagogiky, je v posledních letech ovlivněn postupným přechodem trendu integrace v celosvětový trend inkluze v pedagogickém procesu. Zatímco při integraci šlo o přizpůsobení dítěte s postižením potřebám školy, cílem inkluze je více přizpůsobit edukační prostředí všem dětem. Koncept inkluzivní pedagogiky byl v roce 2006 schválen Valným shromážděním OSN. Kolektiv autorů-odborníků příslušných oborů se v této publikaci věnuje aplikaci tohoto konceptu v podmínkách středoevropského regionu, a to nejen z hlediska speciálních východisek, ale hlavně z dlouhodobého hlediska

Koncept inkluzívnej pedagogiky podobne ako všetky radikálne koncepty, je v podstate biopolárny. Implikuje v sebe na jednej strane nespochybniteľný zámer humanistického nasmerovania modernej pedagogiky, no na druhej strane súčasne aj isté nebezpečenstvo, že v prípade nevhodnej, neprimeranej či unáhlenej aplikácie môže uškodiť práve tým, ktorým chce pomôcť - deťom s postihnutím (narušením, ohrozením). Preto trebe pri jeho uplatnení postupovať síce odhodlane, vzhľadom na dlhodobú perspektívnu, ale súčasne aj rozvážne, ak ide o jeho aktuálne riešenia. Monografia, ktorú predkladáme (špeciálno-, liečebno-) pedagogickej komunite, sa zacieľuje práve na túto bipolaritu. zainteresovaní odborníci zo Slovenska, z Čiech, Nemecka a Rakúska v nej riešia možnosti aplikácie tohto konceptu v našich podmienkach a to nielen v aktuálnej odborno-politicko-ekonomickej realite, ale aj z hľadiska špecifických východísk a najmä dlhodobých perspektív.