Wiktor Suworow Books

This is the first comprehensive insight for the West into a Soviet "army within an army" whose existence has been known until recently only to a few highly placed people—most of whom would deny it. The spetsnaz Soviet special forces are one of the more shadowy and ruthless secret special forces in the world. Controlled by military intelligence (the GRU), spetsnaz units are recruited from the ranks of the toughest officers and men in the Soviet Army, the cutting edge of Soviety military might. In modern warfare their primary task is the destruction of enemy tactical nuclear weapons, but the training of anyone selected for spetsnaz prepares him or her for an unlimited range of tasks—from undercover activity as a member of a Soviet Olympic sports team to piloting a midget submarine. As an officer in the GRU, the author was directly involved in the control and planning of spetsnaz. In this revealing and sometimes shocking book, he talks about his own experience; about the military code of an armed force that kills its own wounded; about the weapons, strategy, and training. For anyone interested in the true military capability of the Soviet Union, this book is essential reading.

Brand new condition hardcover book in its also brand new condition decorative dustjacket. This is a first condition, first printing, the true collectible edition. Enjoy being the first to read this book!

Ta książka jako pierwsza odkryła sekrety najbardziej tajnego wywiadu na świecie - Głównego Zarządu Wywiadowczego, czyli GRU. Przełożona na 27 języków, doczekała się już ponad 70 wydań. Antoni Krauze zrealizował na jej podstawie film kinowy i serial telewizyjny, w których główne role zagrali Jurij Smolskij i Janusz Gajos. Wiktor Suworow odtwarza swoje losy w bezwzględnym, paranoicznym świecie sowieckich służb wywiadowczych. Jako wyróżniający się dowódca kompanii czołgów został zwerbowany do wywiadu wojskowego przez podpułkownika Krawcowa, związanego z wpływową grupą nacisku w ZSRR. Po zrobieniu błyskotliwej kariery w Specnazie trafił do elitarnego GRU. Odbył mordercze szkolenie szpiegowskie i stał się agentem operacyjnym w Europie Zachodniej.

Am 2. Januar 1941 wurde im Generalstab der Roten Armee der Sturm auf Königsberg/Pr. durchgespielt, woran auch Marschall Schukow teilnahm. Im schließlich tatsächlich beginnenden krieg fiel der Stalinist vor allem durch strategische Fehler, Aufschneiderei, Selbstbereicherung und Kriegsverbrechen auf.

Im »Eisbrecher« versuchte Suwarow den Nachweis der Existenz einer langfristigen, ideologisch begründeten Angriffsabsicht auf Seiten der UdSSR im »Tag M« konzentriert er sich auf die Rekonstruktion der konkreten Angriffsvorbereitungen auf Hitlerdeutschland zu einem exakt festgelegten Zeitpunkt.

Moskwa, rok 1936. Nastia Strzelecka jest na pozór przeciętną komsomołką i pracownicą fabryki „Sierp i Młot”. Wkrótce jednak ta nadzwyczaj sprawna fizycznie i zdeterminowana dziewczyna trafia pod opiekę wpływowego towarzysza Chołowanowa, sławnego pilota, zostaje przyjęta do kadry narodowej ZSRR i rozpoczyna intensywny kurs spadochroniarski. Kiedy podczas wielkiej powietrznej parady dochodzi do tragicznego wypadku, Nastia swoją niezłomną postawą zwraca uwagę samego towarzysza Stalina. Wódz przydziela ją do elitarnej jednostki służb specjalnych i Nastia rozpoczyna błyskawiczną karierę. Wygląda na to, że gotowa jest zrobić wszystko dla dobra komunizmu i Związku Radzieckiego…

Der ehemalige Generalstabsoffizier der Roten Armee Suworow zeigt auf, daß Stalin nie von dem Ziel der kommunistischen Weltrevolution abgerückt ist und der Zweck seines im Juli 1941 geplanten Überfalls auf das Deutsche Reich die Eroberung ganz Europas und seiner Kolonien war. Suworow beweist anhand von Rüstungsziffern, Aufmarschplänen und anderem Material messerscharf: Hitlers Präventivschlag rettete Europa in letzter Minute vor dem Bolschewismus.

Kontynuacja powieści Kontrola. Rok 1939. Gestapo i czołowe wywiady świata tropią ukrywającego się w Berlinie niebezpiecznego jasnowidza Rudolfa Mazura, głoszącego niepokojącą przepowiednię. Tymczasem w Związku Radzieckim wciąż trwają czystki. Wszechwładne służby bezpieczeństwa kontrolują życie mieszkańców, także najwyższych działaczy państwowych, i nikt nie może czuć się bezpieczny. Rozpoczyna obrady kolejny zjazd partii, w którym biorą udział głównie nowi towarzysze, gdyż przeważającą większość delegatów z poprzedniego zjazdu już rozstrzelano. Stalin natomiast w ramach przygotowań do rewolucji światowej wyznacza agentów, którzy przejmą władzę w wybranych krajach. Bezgranicznie oddana komunizmowi agentka Nastia Strzelecka zostaje kandydatką do objęcia roli królowej Hiszpanii…

Wiktor Suworow jak zwykle w świetnej formie! Doskonałe uzupełnienie AKWARIUM - największego hitu Suworowa. Służby specjalne byłego Związku Radzieckiego nieodmiennie budzą fascynację. W swej najnowszej książce Wiktor Suworow opisuje je od podszewki. Były rezydent GRU w Genewie we właściwym sobie gawędziarskim stylu opowiada, jak - krok po kroku - zostawało się szpiegiem. Dowiadujemy się zatem, jak typowano kandydata, jak go kształcono, na jaką placówkę mógł trafić (lepszy Waszyngton czy Pekin - to wcale nie takie oczywiste), jakie zadania mógł tam otrzymywać i jaką rolę w jego życiu odgrywała żona. Poznajemy szczegółowo struktury GRU, sposoby werbowania agentów i zażartą rywalizację z odwiecznym wrogiem, czyli KGB. Mnóstwo detali, przykłady akcji, także autentycznych - wszystko to sprawia, że Szpieg, czyli jest swego rodzaju kompendium pracy radzieckich służb specjalnych, a zarazem arcyciekawą lekturą.

Kto rozpoczął II wojnę światową? Radzieckie kierownictwo wielokrotnie zmieniało stanowisko w tej sprawie... Komuniści obarczają imperialistów całego świata odpowiedzialnością za rozpętane wojny, ale przemilczają niechlubną rolę, jaką w tym największym kataklizmie XX wieku sami odegrali.

Historia i struktura Specnazu - uderzeniowych formacji radzieckiego wywiadu wojskowego. Specnaz to uderzeniowe formacje radzieckiego wywiadu wojskowego, które w swych działaniach łączyły elementy szpiegostwa, terroru oraz szeroko pojętych akcji dywersyjnych i partyzanckich. W ich skład wchodzili zakonspirowani agenci, czyli cudzoziemcy zwerbowani przez radzieckich szpiegów, zawodowe oddziały złożone z najlepszych sportowców ZSRR - często rekordzistów świata czy mistrzów olimpijskich - oraz oddziały utworzone ze starannie wybranych i doskonale przeszkolonych żołnierzy z poboru. Wiktor Suworow w swojej książce wyczerpująco przedstawia historię i strukturę Specnazu, charakterystykę jego głównych komponentów, typowe uzbrojenie i wyposażenie, podstawową taktykę oraz mordercze szkolenie bojowe.

В книге, нарушающей все табу и запреты, собраны лучшие исследования и аналитические материалы, подтверждающие правоту Виктора Суворова

Historia, struktura i tajemnice Zarządu Wywiadowczego Sztabu Generalnego Armii Radzieckiej czyli GRU. Dopóki w 1978 r. autor tej książki, oficer GRU, nie uciekł do Wielkiej Brytanii, na Zachodzie o radzieckim wywiadzie wojskowym wiedziano tyle co nic. Suworow musiał przekazać oficerom MI5 niemal wszystkie podstawowe wiadomości: o strukturze GRU i jej siatek wywiadowczych, werbunku i metodach zdobywania informacji, łączności z agentami, sposobach przesyłania zdobyczy do ZSRR, a także często nieznanych na Zachodzie dokonaniach tej służby. Tak powstała ta książka barwna, dowcipna, anegdotyczna, a zarazem jeżąca włos na karku, zwłaszcza gdy pomyśleć, że GRU po ćwierćwieczu od jej wydania najwyraźniej rozkwita.

Вопреки общепринятому мнению автор оправдывает истребление высшего командного состава Красной Армии накануне Второй мировой войны, доказывает, что Сталин действовал правильно, точно и решительно, очищая армию от "гениальных" полководцев

О книге Виктора Суворова "Ледокол"

Roman som beskriver almindelige menneskers dagligdag i Sovjet i tiden op til 2. verdenskrig

Kniha slavného "skandalisty" druhé světové války podává čtenáři vysvětlení, že Sovětský svaz druhou světovou válku nevyhrál, nýbrž naopak prohrál - a čtivou formou popisuje, co má tímto paradoxním a na první pohled zcela absurdním výrokem na mysli. Jako nápověda nám může sloužit názor, vyslovený Suvorovem už v jiných česky vydaných knihách, že totiž SSSR chystal útok na Německo, ale že Hitler Stalina o pár dní předešel... Tento názor Suvorov v nové knize Poslední republika rozvíjí a konkretizuje.

Porážka, závěrečný díl trilogie Poslední republika Viktora Suvorova, slavného „skandalisty“ druhé světové války, podává čtenáři vysvětlení, proč Sovětský svaz tuto válku nevyhrál, nýbrž naopak prohrál. Kriticky hodnotí rovněž sovětskou a ruskou historiografii druhé světové války. Autorovi nelze upřít mimořádnou poutavost celého díla i přes jeho kontroverzní hodnocení událostí. Proto jsou jeho knihy vydávány v četných překladech.

Kniha Můj život v sovětské armádě jako by měla být potvrzením dávného výroku ruského klasika L. N. Tolstého o tom, že život je nesmyslné zlo... V kontextu brežněvovských ozbrojených sil nabývají tato slova náhle úplně nového a zničujícího významu. Před čtenářem se doširoka otevírá brána absurdního světa ideologické zaslepenosti, ledové necitelnosti i agresivního, ničím nekorigovaného buranství; světa, který neoplácí podle toho, co si kdo zaslouží, ale podle toho, co na něj v ruské ruletě osudu zbude; samotná předsíň pekla, kde zbývá jediná možnost záchrany - útěk.

Proč Sovětský svaz prohrál druhou světovou válku Poněkud neotřelé, polemické, místy i značně vyhrocené názory na rozpoutání a průběh 2. světové války, úvahy o jiném možném vývoji událostí. Podle autora SSSR Velkou vlasteneckou válku vyhrál jen "trochu, málo, nedostatečně, rozhodně méně než mohl", odtud podtitul knihy Proč Sovětský svaz prohrál 2. světovou válku. Až s urputnou zavilostí čtenářům předkládá další a další argumenty a fakta, které se snaží interpretovat tak, aby doložil Stalinovy nekalé úmysly a mimořádnou připravenost sovětské Rudé armády na počátku 40. let 20. století na válečný konflikt nesmírného rozsahu, na "osvobozenecký" pochod celou Evropou... Velmi stručně řečeno: Suvorov tvrdí, že Hitler "jen" předběhl Stalina. Bez obalu a dosti náruživě se dohaduje s ruskými i zahraničními historiky, vysokými vojenskými činiteli, novináři i dalšími oponenty. Co je ale hodnověrné a opravdu stojí za zamyšlení a co je zřejmá či skrytá demagogie, musí posoudit čtenář sám. Nezpochybnitelná je ale skutečnost, že napadením Polska 1. září r. 1939 spustil 2. světovou válku Stalinův protějšek německý diktátor Adolf Hitler, který rovněž útokem na Sovětský svaz v červnu r. 1941 učinil z podobných otázek jen spekulace ... Mnohé odkazy přímo v textu nebo citace zřejmě nenahradí solidně zpracovaný (chybějící) poznámkový aparát a rejstříky. Fotografie.

Proč zaútočil Hitler na Sovětský svaz? V této publikaci autor srovnává nejen obnosti J. V. Stalina a A. Hitlera, přičemž ukazuje, jak jejich rozhodnutí ovlivňovala vývoj událostí v Evropě, ale také provádí srovnávání obou armád, jejich výzbroje, organizace a připravenosti na válku. V srpnu 1939 podepsali Hitler a Stalin pažemi Ribbentropa a Molotova pakt o rozdělení Polska. Tento pakt vedl Hitlera neodvratně do situace, kdy musel vést vleklou válku, což bylo samo o sobě katastrofou. Ponecháme-li ovšem stranou, že Německo vedlo tuto válku na několika frontách najednou, což tuto katastrofu zdvojnásobilo. Vše, co po podpisu paktu Molotov-Ribbentrop následovalo, jsou už je detaily, jen jednotlivá zastavení na Hitlerově cestě k sebevraždě. Hitler neprohrál válku v prosinci 1941, ba ani v srpnu, ani v červenci. Prohrál ji v srpnu 1939... Pro mnohé kontroverzní autor knih o druhé světové válce se v této publikaci zaměřuje nejen na srovnávání osobností J. V. Stalina a A. Hitlera, přičemž ukazuje, jak jejich rozhodnutí ovlivňovala vývoj událostí v Evropě, ale také provádí srovnávání obou armád, jejich výzbroje, organizace a připravenosti na válku.

Po knize "Stín vítězství" připravil Viktor Suvorov další razantní odhalení paradoxů druhé světové války, obzvlášť ve fázi nacistického útoku na SSSR roku 1941. Spolu s maršálem Žukovem (kterého dříve hodnotil kladně-odtud název knihy) se do ohniska autorovy palby dostávají další generálové, spisovatelé a novináři jak z období existence SSSR, tak i současného Ruska.

„…Když přijde řeč na válku, vzpomínáme na Stalingrad, a když si vzpomeneme Stalingrad, připomene se nám také Žukov. To on, nejslavnější vojevůdce 20. století, byl velitelem jedné z nejskvělejších operací druhé světové války a možná i celé světové historie. Stalingrad je potvrzením nepopiratelné pravdy: Kde je Žukov, tam je i vítězství… Provoláme třikrát Hurá! Géniovi a potom se podíváme po důvěryhodnosti těchto tvrzení. Pojďme se vypravit až k pramenům. Zjistěme si, odkud vešlo ve známost, že plán stalingradské strategické útočné operace navrhl Žukov? Pramen najdeme snadno: Vyprávěl to sám Žukov. To on sám sebe prohlásil za autora plánu operace…“ Viktor Suvorov je pseudonym profesionálního rozvědčíka V. B. Rezuna, který v roce 1978 uprchl do Velké Británie. V SSSR byl nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Maršál Žukov. Znáte ho z knih, z filmů, z filmové kroniky a z fotografií. Jeho jméno se navždy zapsalo do historie dvacátého století. V nové knize Viktora Suvorova se čtenáři seznámí s portrétem naprosto odlišného Žukova.

Suvorov si vytvořil zvláštní metodu dokazování prezentovaných faktů, která je založena na přesném citování pasáží z mnoha stovek sovětských publikací a na logickém dovozování těchto informací.

Autor dokládá svou tezi o Stalinových plánech na rozpoutání 2. světové války a dobytí celé Evropy. Zabývá se historií Sovětského svazu a jeho ozbrojených sil. Vytvořil si zvláštní metodu dokazování faktů, založenou na přesném citování pasáží z mnoha sovětských publikací a na logickém dovozování těchto informací. Podle autora německý útok na Sovětský svaz v červnu 1941 jen o několik týdnů předstihl připravovaný Stalinův útok na Německo. (Jedná se o plánovanou operační sestavu Rudé armády v první červencové dekádě r. 1941). "Den M" je volným pokračováním knihy "Všechno bylo jinak".

Moderní ruská, ale i dřívější protistalinská sovětská histografie hodnotí výsledky Stalinových čistek v Rudé armádě v letech 1937 - 1938 mimo jiné takto: ... z pěti maršálů byli popraveni tři. Moderní ruská, ale i dřívější protistalinská sovětská histografie hodnotí výsledky Stalinových čistek v Rudé armádě v letech 1937 - 1938 mimo jiné takto: ... z pěti maršálů byli popraveni tři. Z pěti velitelů armády nezůstal naživu ani jeden. Čistku nepřežil ani jeden armádní komisař prvního stupně. Ze dvanácti armádních velitelů druhého stupně bylo pohřbeno všech dvanáct, ... . Celkem přišlo v čistkách o život čtyřicet tisíc velkých vojevůdců .... Dále historici tvrdí, že: ... porážka Rudé armády v roce 1941 je přímým důsledkem čistek. V roce 1941 postrádali zbylí sovětští velitelé nezbytné skušenosti, neboť na svých místech byli nejvýše jeden rok ... Viktor Suvorov ve svých knihách ovšem klade provokativní otázku: "Jak se mohlo stát, že před popravčími četami skončilo necelých dvacet procent mužů s nárameníky, přesto však v roce 1941 neměla VETŠINA velitelů za sebou více než rok zkušeností s výkonem funkce ...?"

O existenci a fungování elitních jednotek rychlého nasazení v armádách USA, Velké Británie, Německa a dalších toho již bylo napsáno mnoho. Speciální jednotky v armádě Sovětského svazu však z pochopitelných důvodů tolik zmapovány nejsou. S jedinečným popisem elitních sovětských jednotek tak přichází známý autor Viktor Suvorov, který jako příslušník vojenské rozvědky sám prošel výcvikem Specnaz.

Autor podporuje řadou argumentů svou tezi, že sovětská politika byla naplněním zločinných idejí, které vedly k rozpoutání 2. světové války.