Der 1. September 1939 markierte den Übergang zur Kriegsgemeinschaft an der Heimatfront, die bis zur Besetzung am 3. Mai 1945 stabil blieb. Die Anmerkung untersucht das Leben an der Heimatfront, das Verhältnis zu den Kriegsverbrechen und das Wissen der Bevölkerung über die Geschehnisse.
Im Berliner Osthafen wird die Leiche eines Mannes gefunden. Erich Fischer, Leiter einer IT-Firma, bemerkt das Verschwinden seines Programmierers Igor und ermittelt mit seinem Freund Klaus eigenständig. Bald geraten sie in die Machenschaften der russischen Mafia.
Touto třetí a současně poslední částí trilogie je dokončen popis nejzajímavějších turistických okruhů Blatenska - celkem 60. Okruhy postupně procházejí všemi 32 obcemi patřícími do Svazku obcí Blatenska. Některé trasy, aby byly ucelené, zabíhají zčásti do sousedních regionů. Na severozápadě do přilehlých částí okresů Příbram (okolí Hvožďan včetně Třemšína) a Plzeň jih (Kasejovice, Hradiště, Nezdřev, Starý Smolivec, Čmelíny, Radošice, Dožice, Přebudov …). Jižní část zahrnuje mimo Blatenska i Chrášťovice, Osek a Rovnou. Na východ shlédneme z Písecka Brloh a část Miroticka.
Kniha popisuje slovem a obrazem rybníky na Severním Lnářsku. Na rozdíl od původní, již rozebrané knihy Mgr. Jiřího Sekery z roku 2001: "Rybníky na Blatensku", je nová kniha koncipována fotograficky. Nechybí v ní záběry z různých ročních období a samozřejmě také z výlovů. Zachyceny jsou i zaniklé rybníky. Původní dílo, popisující cca 350 rybníků, by v novém pojetí bylo příliš rozsáhlé; je proto rozděleno do více dílů. V tomto I. dílu: "Severní Lnářsko" nejsou rybníky, jako v 1. vydání, řazeny abecedně, ale podle povodí: Smoliveckého, Hvožďanského, Metelského, Hajanského a Závišínského potoka. Na 184 stranách je téměř 300 fotografií, které představují 128 rybníků. Autorem textu je Mgr. Jiří Sekera, autorem fotografií Ing. Jan Kurz. Kniha má anglickou a německou anotaci
Publikace Čertovy kameny na Blatensku od historika Mgr. Jiřího Sekery a fotografa Ing. Jana Kurze představuje fascinující geologické útvary obklopené lidovými pověstmi. Druhé vydání, oproti černobílému prvku z roku 1996, nabízí 52 stran a popisuje 23 kamenných útvarů, každý ilustrovaný 1-3 barevnými fotografiemi. Obsahuje také konfrontační snímky J.P. Hilleho z přelomu 19. a 20. století a kresby od Mgr. Jána Olejníka a dalších autorů. Publikace je doplněna přehlednou mapou zajímavých kamenných kuriozit v oblastech Třemšínsko, Březnicko, Sedlicko a Chanovicko, což ji řadí do kategorie "poloprůvodce". Text je tematicky rozdělen do tří částí: první se zaměřuje na pověsti spojené s přírodními útvary s tajuplnými názvy, kde hlavní postavou je čert. Druhá část se věnuje lokálním objektům, které připomínají zkamenělé krávy, lidské obličeje a další podivuhodnosti. Třetí část se zabývá obětními kameny a kameny spojenými s konkrétními postavami, jako jsou Panna Marie, sv. Vojtěch a Jan Žižka. Nechybí ani chráněný přírodní výtvor - Kadovský viklan.
