Tomáš Vaněk Books

Provokativní prozaická prvotina Tomáše Vaňka se skládá z kratší novely o nepříliš úspěšném detektivovi, který vyšetřuje podivný případ sebevraždy, a z povídek koncipovaných jako texty zemřelého. Fantasmagorické příběhy tematizují stinné stránky mezilidských vztahů i bezútěšnost samoty. Odehrávají se v psychiatrických klinikách, nevěstincích nevalné úrovně nebo v zapadlých bytech ztroskotaných starých mládenců s papíry na hlavu. Existenciální tíživost a depresivní ladění knihy jsou vyváženy všudypřítomnou nadsázkou a humorem. Sbírka problematizuje nejen hranice mezi zdravím a nemocí, ale také oprávněnost lidského vnímání toho, co je normální, a co už je za hranou.

Román ze Spojených států minulého století uvádí do prostředí, v němž se bezohledností a silou formovalo bohatství a prosperita Ameriky. Starší manželská dvojice milionářů, obletovaná novináři, vzpomíná na původ svého bohatství a začátky svých úspěchů. Čtenář se tak seznamujes jižanskou společností min. stol., mezi kterou vnikne odvážná a krásná dobrodružka se svým podnikavým partnerem. Svou podnakavostí, bezohledností, jsou přímo stvořeni pro dobu, která nepřála slabochům, ale lidem se správným instinktem a odvahou.

Sborník Kam jdou lidé s nemocnou duší se skládá ze tří částí. Tu největší tvoří příběhy lidí, kteří si prošli těžkým duševním onemocněním. Vypráví sami nemocní, ale také jejich rodiče. Protože právě rodinní příslušníci jsou těžkou duševní nemocí zaskočeni a někdy si ji uvědomí mnohem dřív, než sám nemocný. V poslední části se autoři věnovují chystané změně v oblasti psychiatrie v ČR a novým návrhům řešení. Na sborníku pracovali a jeho autory jsou Tomáš Vaněk a Michal Kašpar, redaktoři webu LideMeziLidmi.cz. Sborník doplňují obrazy Nikoly Čulíka, umělce, který má s duševní nemocí osobní zkušenost. Publikace vyšla za finanční podpory Magistrátu hlavního města Prahy.

Nejmenovaný hrdina autobiografického textu prochází před zraky myšlené věčnosti (publika) své reálné i méně reálné erotické a sexuální zážitky. Krátké příběhy,postřehy, zachycení pocitů dohromady postupně vytváří rezervoár metafor a obrazů, které se skrze opakování a reminiscence začínají splétat v jakousi obrazivou fresku.

Kniha pro lidi a o lidech, kteří slyší hlasy.

Soubor povídek Katka, Julie a jiné terapie představuje závažnou výpověď o současném světě nahlíženou z perspektivy autora, kterého nouze naučila nejen housti, ale i lhát, hrát si a také se smát. Jádrem knihy je několik desítek krátkých prozaických útvarů, které bychom mohli vnímat jako skici velkých příběhů, tedy jako velmi zhuštěné povídky nebo romány, ale také je můžeme vnímat jako básně v próze. Tomáš Vaněk se v těchto textech snaží udržet čtenářovu pozornost pomocí všech jemu dostupných prozaických i básnických prostředků, vědom si toho, že čas se dnes lidem hodně prodražuje a málokdo je ochoten si ho vyhradit na čtení. Tyto texty jsou zamýšleny téměř jako očkování živou kulturou, jako ochutnávky obrazotvornosti nebo zvukomalebnosti jazyka, jako lest nebo past. Čtenář se k nim může vracet a nalezne v nich krásu poetického jazyka tam, kde původně viděl jen velkou odvahu nebo upřímnost autora nebo nějaký vtip. Tak se mu texty, které ve své zhuštěnosti představují okna do jiných světů, stanou nesamozřejmými průvodci po jeho vlastním životním dobrodružství.