Jiří Horáček Books

Studie harvardského antropologa o rituálním užívání halucinogenů v magii a náboženství přírodních národů. Kniha Halucinogeny a kultura uvádí do problematiky některých psychedelik v jejich kulturním a historickém kontextu, přičemž klade důraz na jejich úlohu v náboženství, rituálech, magii a léčitelství.

Publikace přináší koncentrovaný pohled na široké spektrum témat a otázek současného zkoumání mozku a mysli. Klíčové tematické okruhy se týkají nového poznání vztahu mozku a mysli, biologie chování, prožívání a vnímání podstaty sexuality a evolučních kořenů našich partnerských vztahů, mechanismu účinku psychoaktivních látek a problematiky duševních poruch, včetně současných názorů na příčiny jejich vzniku. Výzkum mozku a mysli obecně, ale specificky i mnoho z probíraných témat se těší pozornosti širší veřejnosti a médií a má zjevné aktuální společenské souvislosti. Kniha je proto koncipována pro zainteresovaného laika a obrací se i ke studentům a čtenářům z jiných akademických oborů, kteří se zajímají o antropologii, psychologii, neurobiologii, psychiatrii a evoluční biologii. Jednotlivé kapitoly přinášejí aktuální pohled na stav zkoumané problematiky a otevírají problémy a výzvy, kterým výzkum mozku a mysli čelí. Autorský kolektiv tvoří především vědečtí a kliničtí pracovníci Národního ústavu duševního zdraví a publikace současně přibližuje bádání a seznamuje s činností tohoto prestižního výzkumného pracoviště.

Druhé, přepracované a rozšířené vydání učebnice Vnitřního lékařství od hradeckého autora profesora Jana Bureše.

Jaký je vztah našeho vědomí k našemu tělu? Jakým způsobem se navzájem ovlivňují? A jakými metodami lze toto vše zkoumat? Tyto a podobné otázky stojí v jádru rozhovoru redaktorky Daniely Drtinové s psychiatrem, neurobiologem a psychoterapeutem Jiřím Horáčkem. Kniha se krom jiného dotýká čtenářsky vděčných témat, jako je problematika psychosomatických či duševních onemocnění a jejich možné formy léčby, jejichž zkoumání se prof. Horáček v současnosti intenzivně věnuje. V této oblasti nově (či spíše znovu) přicházejí ke slovu též experimenty s psychedelickými látkami, které mohou mít výrazně léčebný potenciál. Toto dobrodružné objevování neznámých cest vede k formulování nových vědeckých hypotéz či teorií.

Druhé, přepracované a rozšířené vydání učebnice Vnitřního lékařství od hradeckého autora profesora Jana Bureše.

Psychózy jsou skupinou patologických stavů, pro které je charakteristická porucha kontaktu s realitou. Realita je jinak vnímána (halucinace a iluze) a/nebo interpretována - myšlan (bludy). psychotické stavy jsou v klinické medicíně časté. Vyskytují se nejen na psychiatrických odděleních, ale bývají také komplikací průběhu nebo léčby mnoha somatických onemocnění a mají heterogenní etiologii. U psychóz různé etiologie se patogeneze protíná v jednom nebo několika společných bodech. Proto si psychotické prožívání uchovává určitou standardnost nezávisle na vlastní příčině nemoci. Terapi je dnes založena nejčastěji na podávání antipsychotik. Antipsychotické léky jsou podávány v kontextu delší léčby podle přítomné etiologie (somatické terapie, psychoterapeutické intervence apod.). Publikace se snaží postihnout základní potřeby nejširší lékařské veřejnosti a uvést klinické charakteristiky a léčebná doporučení psychotických stavů napříč lékařskými obory. Pojetí a uspořádání knihy odráží snahu o rychlou orientaci v celé problematice. Členění na kapitoly je především praktické a klinicky orientované. Publikace je určena nejen psychiatrům, ale především lékařům jiných specializací a všeobecným rodinným lékařům.

Druhé, přepracované a rozšířené vydání učebnice Vnitřního lékařství od hradeckého autora profesora Jana Bureše.

Budoucnost vzbuzuje obavy v turbulentním světě změn a nejistot, ale můžeme ji ovlivnit. Bob Kartous navazuje na svou předchozí knihu a prostřednictvím rozhovorů s vybranými osobnostmi předpovídá budoucnost racionálně, nikoli esotericky. Mnoho lidí touží znát svou budoucnost, což je důvodem, proč esoterika v 21. století, i v době pokročilého vědeckého poznání, zažívá rozmach. Tato doba je nejen technologická, ale také plná nejistoty, což činí budoucnost mlhavou a obtížně snesitelnou. Lidé se s tím vyrovnávají různými způsoby, buď se snaží uniknout, nebo čelit realitě. V důsledku rostoucí úzkosti mnozí vnímají svůj život jako „únikovou hru“, což je varovné. Technologický pokrok se žene vpřed, zatímco lidská adaptace se pomalu přizpůsobuje. Tato kniha analyzuje změny evolučních podmínek v digitálním světě a nabízí způsoby, jak uchopit vlastní budoucnost, abychom se jí nemuseli bát. Cílem je, aby naše děti mohly do budoucnosti vstupovat bez strachu. V závěru knihy se objevují rozhovory s osobnostmi jako Jiří Horáček, Anna Šabatová a další, které obohacují diskusi o budoucnosti. Předmluvu napsala Martina Viktorie Kopecká.