V devátém díle máme možnost sledovat revoluční proměny, k nimž docházelo v architektuře v souvislosti s rozvojem průmyslové civilizace, a složitý vývoj, jenž probíhal v umění, především v malířství, zhruba od poslední dekády 19. věku po dvacátá léta. I ten vyznačily četné četnézvraty ve výtvarném myšlení a senzibilitě, objevy v oblasti formy a nekonvenční, osobité reakce na závažné společenskohistorické skutečnosti.
Toto rozsáhlé encyklopedické dílo čtenáře postupně seznámí s poklady světového umění. Opírá se o proslulé dějiny Josého Pijoana, které vyšly před téměř 70 lety. Čtenáři, milovníci umění, ocení bohatství obrazové dokumentace, na níž je dílo založeno. Vynikající barevné reprodukce představují jednotlivé kultury, epochy, umělecké proudy a osobnosti. Desetidílné Dějiny umění jsou určeny širokému okruhu zájemců o výtvarnou kulturu a kulturní historii. Desátý díl Pijoanovy encyklopedie dovede panorama dějin umění od počátku 20. století po šedesátá léta. Seznámíme se se surrealismem i moderními směry druhé poloviny století: lyrickou abstrakcí v malířství, abstraktním expresionismem; samostatná kapitola je věnována i např. pop-artu. V moderním umění, stírajícím hranice mezi jednotlivými obory, má vedle sochařství své místo moderní architektura, procházející dynamickým vývojem, ale třeba i tzv. kinetické umění, op art a dokonce průmyslový design. Samostatně koncipované statě zpracovávají nejen současné proudy, ale i výrazné osobnosti západního umění z doby po 2. světové válce.
Osmý díl představuje 18. a 19. století, bohatě členěné období sahající od rokoka po poimpresionistické malířství. V Evropě umění vstoupilo do moderní doby, uvolnila se pouta nejrůznějších konvencí, rozšířily možnosti reagovat na soudobé proměny. V 18. stol. zaujal malíře každodenní svět lidí i věcí; klasicista David a romantikové Géricault a Delacroix ztvárnili velké události doby; Courbetův, Milletův a Daumierův realismus zobrazil obyčejného člověka a jeho prostředí. Rozvíjela se krajinářská malba, impresionismus; van Gogh odkryl výrazové možnosti barvy, Cézanne její kompoziční možnosti. Výklad o hlavních proudech výtvarného umění v Evropě doplňuje zajímavá stať o koloniální architektuře Latinské Ameriky. Značná pozornost je věnována francouzskému malířství 19. stol., samostatné studie F. Goyovi a E. Manetovi.
Šestý svazek je věnován 16. století, období, kdy vydala své nejcennější plody renesance a kdy se k vrcholům vzepjal velký počet geniálních umělců. Navštívíme hlavní umělecká centra v Itálii, především Řím a v něm vatikánský palác s Raffaelovými freskami a Sixtinskou kapli s výzdobou Michelangela. V Benátkách se zase vyhranila originální malířská škola, jejímiž protagonisty se stali Giorgione, Veronese, Tintoretto a Tizian, jeden z největších koloristů všech dob. Dále sledujeme vliv renesančních ideálů ve Španělsku (s ojedinělým zjevem El Greca), ve Francii (v konfrontaci s klasickým cítěním i manýristickou tvorbou). V Nizozemí upoutá osobnost H. Bosche a P. Breughela. Obraz dokreslují kapitoly vyhrazené střední Evropě a tvorbě dvou velikánů renesance A. Dűrera a L. Granacha.
Toto rozsáhlé encyklopedické dílo čtenáře postupně seznámí s poklady světového umění. Opírá se o proslulé dějiny Josého Pijoana, které vyšly před téměř 70 lety. Čtenáři, milovníci umění, ocení bohatství obrazové dokumentace, na níž je dílo založeno. Vynikající barevné reprodukce představují jednotlivé kultury, epochy, umělecké proudy a osobnosti. Desetidílné Dějiny umění jsou určeny širokému okruhu zájemců o výtvarnou kulturu a kulturní historii. Pátý svazek je vyhrazen počátkům a první fázi renesance, jednoho z nejvelkolepějších uměleckých hnutí v Evropě. Zrodila se v Itálii jako velký jednotný sloh, navázala na gotiku a vydala bohaté plody v architektuře, sochařství i malířství. S renesancí se otevírá v umění novověk; její rysy či vymoženosti si uchovaly platnost až do našeho století - ať už jde o nové pojetí prostoru a perspektivu, technologické objevy, vznik nových žánrů krajinomalby či portrétu nebo statut umělce jako individuálního tvůrce. V jednotlivých kapitolách se setkáte se jmény Cimabua, Giotta, Duccia, z mimoitalské oblasti Jana van Eycka, v dalších s velkými představiteli raně renesančního umění, jakými byli např. Donatello, Pasaccio, Fra Angelico, Botticelli… Řadu uzavírá mnohostranná, vrcholná renesanční osobnost Leonarda da Vinci.
Druhý svazek Pijoanových Dějin umění je věnován antice. Jde o knihu tematicky ucelenou, a může tedy sloužit samostatně jako dobrá přehledná příručka dějin umění Řecka a Říma. Obsahuje: umění předhelénské, řecké archaické umění do perských válek a po per. válkách, řecké umění v době Periklově, řecké umění 4.st.,helénistické umění, etruské umění, římské umění v době svých počátků a za republiky, římské umění za Augusta a jeho nástupců, římské umění za Flaviovců a Antoninovců, římské umění provinční a vojenské, římské pozdní umění.
Toto rozsáhlé encyklopedické dílo čtenáře postupně seznámí s poklady světového umění. Opírá se o proslulé dějiny Josého Pijoana, které vyšly před téměř 70 lety. Čtenáři, milovníci umění, ocení bohatství obrazové dokumentace, na níž je dílo založeno. Vynikající barevné reprodukce představují jednotlivé kultury, epochy, umělecké proudy a osobnosti. Desetidílné Dějiny umění jsou určeny širokému okruhu zájemců o výtvarnou kulturu a kulturní historii. První svazek zavede čtenáře do samých počátků výtvarné tvorby v hlubinách pravěku, za kulturou starého Egypta a Íránu, za uměním sumerským, akkadským, babylonským a asyrským i za památkami předkolumbovské Ameriky.
Populární příručka souhrných informací o turisticky zajímavých oblastech,městech a obcích,přírodních,historických a uměleckých pozoruhodnostech,horstev,a vodních tocích i nádržích. Encyklopedické uspořádání umožňuje rychlou orientaci.
