Josef Kružík Books

kořeny filosofické antropologie v myšlení Friedricha Nietzscheho Jaký je význam Nietzscheho filosofie pro filosofickou antropologii? Jaká témata pro rozvoj filosofické antropologie jsou rozhodující? Na tyto a další otázky odpovídá uvedená kniha. Čtenář se proto setká se studiemi interpretujícími dílčí témata Nietzscheho filosofie, se studiemi sledujícími vývoj filosofických reflexí problémů živých ve filosofické antropologii i se studiemi identifikujícími Nietzscheho filosfii jako významový kořen pozdějších koncepcí a teorií.

Drobný anglický podvodníček bez úspěchu, který touží po autě, milém děvčeti a dovolené v cizině se setká v Paříží s mladou vyšinutou francouzskou dívkou šlechtického původu a ta ho zcela ovládne, donutí k vraždě a nakonec ho dožene k sebevraždě.

Autoři poutavě a přesvědčivě, i když ne souvisle, uvádějí otřesné skutečnosti o formách kolonialismu a neokolonialismu, prvních surových dobyvatelích, "neviditelné" říši USA, církvi a jejích zájmech, hladomorech, národně osvobozeneckém boji, vlivu VŘSR i o pomoci socialistického tábora zemím málo vyvinutým apod.

Tato kolektivní monografie vznikla jako sborník příspěvků přednesených na stejnojmenné mezinárodní konferenci uspořádané u příležitosti stého výročí narození E. Lévinase Fakultou humanitních studií UK v červnu 2006. Konference byla primárně zaměřena na vztah filosofie a výchovy v myslitelově díle, tématicky se ovšem jednotlivé příspěvky pohybovaly v několika oblastech zájmu o filosofův myšlenkový odkaz. Tomu odpovídá členění sborníku do čtyř hlavních rubrik: Fenomenologie, Etika a právo, Výchova a Jinakost druhého.

Autorka líčí na postavě sbormistra formou retrospektiv historii sboru v letech nacistického útlaku a formou přímého děje jeho historii v době po únoru 1945, kdy při náletech na Drážďany několik chlapců zahynulo, místnosti sboru byly vybombardovány a sbor bylo třeba budovat od základu ve složité spleti různých okupačních zón a úřadů. Román o sbormistru drážďanského Kreuzchoru. Kniha o světoznámém chlapeckém chrámovém sboru, jehož tradice trvá již více než osmdesát let.

Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum, sv. X. (2020) se člení na dva hlavní oddíly a dodatkový třetí oddíl. První hlavní oddíl obsahuje čtyři filosoficko-dějinné interpretace týkající se různých aspektů metafysického myšlení a pokusů o vyrovnávání se s ním, konkrétně jde o vztah dialogu a sofistiky u Platóna, dále o pojetí vkusu u Maimona a o dva náhledy na pojetí svobody u Kanta a Heideggera. Druhý hlavní oddíl přináší čtyři filosofické náhledy na básnictví, a to nejen v obecné rovině, nýbrž vždy ve vztahu ke konkrétnímu básnickému dílu, jmenovitě K. H. Máchy, E. Pounda, G. Trakla a P. Krále. Poslední příspěvek ve třetím oddíle se věnuje nedávno vydané knize o S. Kierkegaardovi od P. Šajdy.