Tragický osud generála Heliodora Píky
S podtitulem: Tragický osud generála Heliodora Píky Zpřístupnění nejutajovanějších komunistických archivů umožnilo autorům doplnit údaje o pozadí politické vraždy jednoho z nejčestnějších československých vlastenců a vojenských odborníků. Hluboký záběr autorů nás formou literatury faktu sugestivně zavádí do zákulisí diplomacie, zpravodajských her i politických intrik.
Kniha má 13 kapitol: 01. Sudety 02. Němci, náš osud 03. Rozchod Čechů s Němci 04. Zmařené vyrovnání 05. Konec Rakouska-Uherska 06. Německý nesouhlas s republikou 07. Politika dvojí tváře 08. V úloze páté kolony 09. Dosažený cíl 10. Doma v říši 11. Znásilnění českých zemí 12. Odsun vyhnáním 13. Závěrečné zamyšlení
Vyprávění o válečných událostech, které plukovník Jiří Větvička prožil v letech 1939 až 1943, začíná líčením přechodu hranic do Polska, pokračuje vojenskými zážitky v této zemi, pochodem do Sovětského svazu a končí vzpomínkami na Buzuluk, v němž byl v lednu roku 1942 utvořen 1. československý polní prapor. Plukovník Jiří Větvička byl jedním z tisíců vojáků československé zahraniční armády kteří se zbraní v ruce prošli nejtěžší frontou druhé světové války. Navíc byl jedním z prvních několika set dobrovolníků, kteří po riskantním útěku přes přísně střežené hranice Protektorátu Böhmen und Mähren toužebně čekali na válku, která jim umožní bojovat za svobodu své okupované vlasti, a kteří na polském území utvořili československý legion – první vojenskou jednotku budoucí československé národně osvobozenecké armády. Karel Richter v této knize tlumočí vyprávění plukovníka Jiřího Větvičky větu za větou s pocitem zadostiučinění, neboť první verze vzpomínek vydaných Naším vojskem v roce 1969 v podání právě Karla Richtera byla úředním příkazem stažena z knihkupeckých pultů a vyřazena z politických důvodů z knihoven.
Boje na Dukle bez cenzury a legend
Podtitul: Boje na Dukle bez cenzury a legend. 29. srpna 1944 vypuklo na Slovensku, poněkud předčasně, vojenské povstání. Díky nerozhodnosti a zmatkům ve velitelském sboru byly německou armádou odzbrojeny ty slovenské divize, které měly zajistit hladký průchod Rudé armády průsmyky v Karpatech. Na pomoc bojujícím povstaleckým jednotkám vyrazila sovětská 38. armáda, včetně 1. čs. armádního sboru. 6. října 1944, po měsíci krutých a vyčerpávajících bojů a s nesmírnými ztrátami, dosáhli čs. vojáci hranic vlasti. Autor se nezaměřil na pouhý popis prudkých bojů v Karpatech, s využitím dosud utajovaných dokumentů i výpovědí pamětníků podává také v širších souvislostech poměrně objektivní pohled na složitý vývoj na Slovensku na sklonku války a na Podkarpatské Rusi po osvobození. Fotografie, jmenný rejstřík, literatura a prameny. 1. vydání.
Beletristickou formou zpracovaný život světově proslulého válečného dobrodruha z první poloviny 18. století barona Františka Trenka. 2. vydání
S podtitulem: Portrét čs. vojáka a diplomata První ucelené zpracování osudů generála, jehož celý život byl spjat se službou Československu. Po únoru 1948 byl obviněn ze špionáže a ve vykonstruovaném procesu odsouzen k smrti.
Vzpomínky příslušníka československého vojska v SSSR na věznění v sovětských gulazích.
Poslední výstřely druhé světové války zazněly v roce 1945, přičemž lidé na celém světě vydechli úlevou, když skončila největší a nejkrvavější válka v historii. Tato válka zasáhla téměř dvě miliardy lidí a stála 50 milionů životů. Zvláštní tragédií jsou osudy bezbranných obyvatel obcí, které se staly oběťmi nacistických barbarů. Mezi nimi se nachází sedm českých obcí: Lidice, Ležáky, Český Malín, Ploština, Prlov, Zákřov a Javoříčko. Každé z těchto míst nese vzrušující válečný příběh a bolestné osudy mnoha lidí, mužů, žen i dětí. Tyto příběhy, odehrávající se v různých okolnostech, nám připomínají cenu obětování životů prostých lidí a vyzývají nás, abychom nezapomínali na padlé hrdiny. Skupina autorů, včetně Romana Cílka, Karla Richtera a Přemysla Veverky, se inspirovala odkazem těchto obcí a vytvořila uměleckodokumentární literární obraz důležitých odbojových událostí. Autoři znovu prozkoumali historická fakta a doplnili je novými poznatky, což prohloubilo dramatičnost a výstižnost jejich zobrazení.
S použitím vzpomínek přímých účastníků ostravské operace oživují autoři historii 1. čs. samostatné tankové brigády v SSSR. Vyprávějí o jejím formování, bojích na Ukrajině, v Karpatech a na Dukle, ale zejména o osvobozováníOstravy. Podávají svědectvío statečnosti a obětavosti příslušníků naší jednotky, přibližují osudy jednotlivých tankových osádek, samopalníků, průzkumníků, zdravotníků aj. 28-065-79
Dílo volně navazuje na knihy „Přes krvavé řeky“ a „Apokalypsa v Karpatech“ (obě vyprodány). Autor sleduje nejen prudké boje na území osvobozované vlasti, ale i neúprosné diplomatické tahy o mocenský vliv včetně otřesného zneužívání partyzánského hnutí. Chystá se dotisk Dobývání domova II.
