Lubomír Sochor Books







Materiály k teorii elit a k její kritice
- 393 pages
- 14 hours of reading
V kontextu rostoucích společenských nerovností a politické nestability s tím spojené se objevují otázky, zda a do jaké míry jsou za tento vývoj zodpovědné elity. Čtenáři se dostává do rukou sborník vybraných pasáží klasických textů z přelomu 19. a 20. století (Gaetana Moscy, Vilfreda Pareta a Roberta Michelse), příspěvků autorů, kteří na teorii elit navázali (Karla Mannheima, Jamese Burnhama ad.), včetně pokusů o kritiku teorie elit (Görgy Lukács, Thomas Bottomore aj.). Tato kniha dále mapuje etapu vývoje teorie elit od druhé světové války přibližně do sedmdesátých let 20. století a dává nahlédnout do zkoumání sociálních nerovností a hierarchií. Svým způsobem představuje alternativní přístup či doplněk k marxistické třídní analýze.
Sborník vynikajícího a skutečného marxisty přináší pro širší čtenářskou veřejnost polemické statě a úvahy o politice stalinismu a tzv. reálného socialismu. Kritické studie z let 1969–86 o degeneraci totalitního režimu v sovětském bloku.
Příspěvky k dějinám marxismu: Studie a články
- 658 pages
- 24 hours of reading
Kniha editora Petra Kužela přináší první reprezentativní výbor textů filosofa Lubomíra Sochora (1925–1986). Shrnuje texty z různých období jeho tvůrčí činnosti a nabízí průřez takřka všemi tématy, jimiž se tento významný, ale nedoceněný českých myslitel zabýval. Vedle dříve publikovaných studií či esejů jsou do přítomného svazku zařazeny texty, které buď dosud nevyšly tiskem (zpravidla kvůli zásahům tehdejší cenzury), anebo byly publikovány pouze v exilových periodikách či zahraničních odborných publikacích, a jsou tedy obtížně dostupné. Každý z těchto textů dosvědčuje Sochorův otevřený a nedogmatický přístup k marxismu. Jeho analýzy různých, v dějinách marxismu samého často potlačovaných či opomíjených marxistických koncepcí, stejně jako Sochorova pronikavá kritika tzv. „reálného socialismu“ jsou cenným příspěvkem k historii emancipačního myšlení. Dokazují, že zdánlivě zapomenuté či marginalizované myšlenky mohou inspirovat a obohacovat soudobou i budoucí kritickou teorii společnosti.
