František Gabriel Book order

Publikace byla vydána za podpory Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) Ministerstva kultury, projekt Umělecká výměna v regionu Krušnohoří mezi gotikou a renesancí, identifikační kód projektu DF12P01OVV046, a za finančního přispění Libereckého kraje a Města Česká Lípa.

Monumentální kniha renomované trojice autorů o zřícenině arcibiskupského hradu Helfenburk (Hrádek) u Úštěka patří bezpochyby mezi nejrozsáhlejší publikace věnované jednomu hradu. Kniha je pojata čistě odborně. První kapitola se věnuje problematice pískovce, druhá historii zdejší oblasti před příchodem člověka, třetí pak jejímu osidlování. Čtvrtá, stěžejní kapitola se již zabývá hradem samotným. Její první podkapitola je edicí nejdůležitějších písemných pramenů k dějinám hradu, včetně jejich překladů do češtiny. Druhá podkapitola mapuje dějiny hradu od jeho založení až do současnosti. Třetí podkapitola se věnuje hradní architektuře, čtvrtá archeologickým pramenům a poznatkům. Pátá kapitola knihy se zabývá stavebním vývojem, podobou a srovnáním hradu s obdobnými objekty v Čechách. Šestá kapitola pak popisuje osudy opuštěného a znovu objevovaného a posléze i opravovaného hradu. Po ní následuje rozsáhlý poznámkový aparát, barevná obrazová příloha a soupis pramenů a literatury.

Sborník příspěvků z I. konference stavebně historického průzkumu, konané 4. - 6. června 2002 na zámku v Zahrádkách u České Lípy, obsahuje různé studie zaměřené na historické otopné systémy a jejich vývoj. Roman Kursa se věnuje historii otopných zařízení od paleolitu po novověk. Ludvík Skružný analyzuje funkce a vývoj těchto zařízení. Další příspěvky se zaměřují na specifické příklady, jako je římské hypokaustum, teplovzdušné vytápění ve středověku a otopné systémy v dřevohliněných domech ze 13. století. Miroslava Cejpová zkoumá dochovaná topeniště v hradních kuchyních, zatímco Jiří Škabrada a Pavel Bolina se zaměřují na architektonické detaily hradů. Michael Rykl a Michal Panáček přinášejí příklady vytápění ve stavbách 14. století a na hradě Kost. Zdeněk Hazlbauer se věnuje vývoji kachlových kamen a jejich umístění v různých prostorách. Další příspěvky se zabývají atypickými kachlovými kamny, významem komínů, a úpravami otopných systémů v 19. století. Hana Hanzlíková zkoumá způsoby vytápění zámeckých objektů v tomto období. Celkově sborník přináší cenné poznatky o historických otopných systémech a jejich vývoji v různých obdobích a regionech.

Autoři se v poměrně útlé brožurce podrobně věnují mohutnému skalnímu suku u Sloupu, který je všeobecně považován za skalní hrad. Čtenáři se seznámí s historií, vývojem i proměnami tohoto skalního sídla a zejména s nejstaršími středověkými pozůstatky, které zřejmě souvisely s bývalým hradem. Na základě zjištěných skutečností autoři předpokládají, že se nejedná o skalní hrad, ale že většina úprav skalního masivu pochází až z doby stavby poustevny po roce 1690. Před jejím vybudováním zde bylo zřejmě jen několik nevelkých objektů, sloužících jako strážnice a poslední útočiště obyvatelům hradu, který však pravděpodobně nestál přímo na skále, ale jen na jejím úpatí. Text je doplněn několika černobílými fotografiemi a názornými plánky celého skalního sídla.