Jiří Jilík Books

Vydejte se s námi na jihovýchodní Moravu na hranici dvou národopisných regionů - Hané a Slovácka, které od sebe odděluje pohoří Chřiby. Není sice rozsáhlé a navenek vypadá poklidně a smírně, neboť četné dramatické příběhy vepsané historií do jeho tváře dávno zastiňují stoleté bučiny. Přitom stěží nalezneme v naší historické literatuře častěji skloňované slovo než Velehrad, považovaný od středověku až do počátku 20. století za hlavní město Velkomoravské říše, sídlo moravských králů i rezidenci soluňských bratří sv. Cyrila a Metoděje. Avšak lidé vstupovali do těchto míst již za pravěku, neboť podél řeky Moravy, jíž je pohoří strážcem, vedla proslulá jantarová stezka. Pojďme se tedy spolu s autory Jiřím Jilíkem a Bořkem Žižlavským projít po valech výšinných hradisek na Holém kopci či na Brdu, obdivujme zlatý solid byzantského císaře Teofila nalezený na hoře sv. Klimenta, zapátrejme ve zříceninách hradů Cimburku a stříleckého hradu po vstupu po podzemních chodeb a v mohylovém poli na Tabarkách po zlaté rakvi krále Belly. Budeme-li pozorní, možná zahlédneme na cimbuří hradu Buchlova řasnatý šat černé paní, která ohlašovala tragickou událost v rodině majitelů, a v temném zákoutí jeskyně na Budačině třpyt zbojnického pokladu.

Mohou vést tajemné stezky i po řece? Určitě ano, a pojďme být prvními, kdo prozkoumá kraj Slovácka podél Moravy. Pod hladinou řeky zahlédneme zbytky kostela na spytihněvském hradišti, pohlceného řekou před staletími. V blízkosti Jarošova nás dým vystupující z vegetace zavede k vesnici pravěkých lovců mamutů. Odtud poplujeme k valům Veligradu-Starého Města, kde archeologové objevili nádherné zlaté a stříbrné šperky. Cesta od vodní pevnosti (Uherské) Hradiště k Ostrohu a Veselí nad Moravou však nebude bezpečná, neboť před divokými Bočkajovci, kurucími a osmanskými Turky na rychlých koních není úniku. Osudovým se může stát i vlakové kupé, pokud v něm narazíme na proslulého lupiče a vraha Leciána. Raději se přidáme k vojvodovi Janu Klimešovi a Jaroslavu Haškovi, kteří se vydávají na balkánské dobrodružství. Možná prožijeme velkou lásku, šťastnější než láska Mánesova modelu Verunky Čudové k hraběti z bílovického zámku, nebo „galánečky z Ježova“, do níž se zamiloval spisovatel Vojtěch Rozner. Po překonání Moravské Sahary si v Kyjově připijeme s poštovním úředníkem Petrem Bezručem, který si poznamená, že „vždy veselo bývalo v Kyjově, vždy veselo v Kyjově bude!“ To platí nejen o Kyjově, ale i o celém slováckém Dolňácku.

Knižní vydání původních textů a fotografií expedice Chřiby vycházelo postupně v pěti svazcích v letech 2003–2005. Autorský kolektiv vytvořili Michal Baščan, Pavel Bezděčka, Jiří Jilík a Bořek Žižlavský. Fotografie Bořek Žižlavský.

Druhý svazek populárně naučné edice přibližuje malým čtenářům život ve středověkém klášteře. Ilustrace filmový výtvarník a architekt Zdeněk Rozkopal, jako odborný poradce na knize spolupracoval univ. prof. Miloslav Pojsl.

Čtvrtý díl svérázného místopisu a zároveň průvodce pohořím Chřiby, jehož záhady a tajemná místa popisují členové amatérské expedice. Autoři se věnují zvláštnostem a málo známým místům této středomoravské oblasti západně od Uherského Hradiště. Sledují zejména místní pověsti, ale i skutečné historické události a zaznamenávají i podrobnosti o lidových či sakrálních stavbách a jejich osudech. Všímají si přírody a jejích zvláštností, lidových zvyků, stop po zaniklých obcích i osamělých lidských sídlech a zabývají se i osobnostmi, které Chřiby prozkoumávaly a zasloužily se o tento obecně málo známý a opomíjený kraj. - Knihu doprovázejí velice kvalitní fotografie, z nichž některé (zejména starší) mají i dokumentární hodnotu.

Závěrečný svazek svérázného místopisu a zároveň průvodce pohořím Chřiby, jehož záhady zkoumají členové amatérské expedice. Jako základnu pro své cesty opět zvolili Buchlovice a odtud znovu vyrážejí do krajiny, která jim učarovala. Některá místa byla už popsána v předchozích svazcích, ale v jiných souvislostech; cílem výpravy ale je, stejně jako dříve, vypátrat a blíže poznat místa tajemná a záhadná a některé přírodní zvláštnosti. Text doprovázejí fotografie i několik plánků; historická fakta o jednotlivých místech doplňují krajové pověsti.

Matička, Edison, Nefka, Fera Ondráček a cikánek Daňo tvoří nerozlučnou pětku kamarádů. Díky dalekohledu jednoho z nich jsou první, kdo vidí příjezd nového mladého učitele Petra Mikeše. Pomůžou mu se zavazadly, a dokonce mu zařídí byt. Ale protože každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán, vřítí se do prvního z celé série průšvihů, které učitel s pěticí kamarádů během školního roku prožije. Když se k výtečníkům přidá ředitel školy Švanda a místní funkcionář zvaný Ananas, kteří si myslí, že poručí větru dešti, má učitel na celý školní rok o zábavu postaráno.

23 pěkných povídek či vyprávění s originálními postřehy

Svoji knižní podobu získal seriál „Za dávnými příběhy hor“, který vycházel ve Slováckém deníku v roce 2008 a v němž se expedice Chřiby vydávala do míst zaznamenaných v pověstech sběratele Julia Skřítka ze Střílek. Kniha s název „Z Bunče na Kamínku za příběhy Chřibů“ obsahuje i dvě studie o historii významných chřibských lokalit, dnes rekreačních středisek, z pera zlínského historika Marcela Sladkowskeho a množství černobílých i barevných fotografií Bořka Žižlavského.

Pojednání o památné hoře v Chřibech. Autoři publikace Michal Baščan a Bořek Žižlavský. Autorská spoluúčast J. Jilíka - kapitola Pověsti z hory sv. Klimenta.

Jiří Jilík a Moarch Miško Eveno znovu na cestě za poznáním lidových tradic Slovácka. S autorem a malířem navštívíme hody ve Velkých Bílovicích, v Kobylí a v Lanžhotě, strávíme dva dny na Slováckém roku v Kyjově, zúčastníme se jarního zvykosloví v několika obcích v Poolšaví, vydáme se do Opavy pochovat basu společně se členy svobodné slovácké obce Výhonek, vyjedeme na pouť s kunovskými handrláky, v živém betlémě v Hroznové Lhotě se pokloníme Ježíškovi, vydáme se na vycházku do vlčnovských búd a na těchto i dalších cestách se setkáme s řadou zajímavých lidí, kteří udržování tradic učinili součástí svých hodnot. Čtyřiadvacet fejetonů a reportáží je volným pokračováním knížky Rebelové proti všednost (2003).

Společně s autorem se čtenář vydává hledat původ jednoho z nejzajímavějších lidových obyčejů Slovácka - jízdy králů. Je snad zvyk ohlasem iniciačních obřadů našich prapředků, anebo hledání ztraceného velkomoravského krále Svatopluka? Či jde o památku na krále Matyáše prchajícího z prohrané bitvy? Fotografiemi doprovodila Marie Holečková. První svazek edice „Morava – utajená minulost“.

Kniha je doplněna DVD s názvem Mikroregion Dolní Poolšaví.

Je mnoho větších a známějších řek než Olšava, která je dnes stejně zapomenutá jako události, jež se v jejím povodí odehrály. Dlouhou dobu tvořila hranici mezi Moravou a Uhry a vedla podél ní zemská stezka. Naše putování začíná u pramene Olšavy pod Bílými Karpaty. Na zámku Světlov se zúčastníme koncertu orchestru poddaných a v Bojkovicích doprovodíme miškáře-zvěroklestiče na jejich cestě k „uplakanému dubu“, kde se loučí s rodinami. Navštívíme tři zaručená rodiště J. A. Komenského a pomůžeme měšťanům v Uherském Brodě bránit hradby města před dobyvateli. Válečná vřava nás zavede na místa dvou velkých bitev – na Lucké pole, kde kníže Vladislav porazil uherského krále Štěpána, a ke Hrubému boru, kde Jindřich z Poděbrad zvítězil nad Matyášem Korvínem. Na dolním toku nás řeka přivede k velkomoravskému Veligradu a na Výšině sv. Metoděje staneme u hrobů Velkomoravanů, jejichž potomci zde žijí dodnes. I když proputujeme malý kousek Moravy, časově se dostaneme od lovců mamutů až po rok vítězství našich hokejistů v Naganu. Tak vzhůru na cestu!

Podhůří Bílých Karpat, rozlehlé území mezi hřebenem a tokem Olšavy v jihovýchodní Moravě, představuje nárazníkové pohraniční pásmo mezi Slovenskem a Moravou, kde klidný život nebyl samozřejmostí. Na tajemných stezkách se setkáme s hejtmanem Šarovcem, který bránil kraj proti Bočkajovcům, a moravskými husity, jež zde sváděli poslední bitvu se Zikmundovými vojsky. Na pouti u sv. Antonínka obdivujeme krásu slováckých krojů a v blatnických vinohradech ochutnáváme víno, zatímco posloucháme příběh nešťastné Lízy. Navštívíme Nivnici se zvonem s tajemným nápisem, Moravskou Tróju, a vydáme se po stopách poustevníka Jana, jehož památku připomínají kapličky u Bystřice pod Lopeníkem. Na Moravských Kopanicích nahlédneme do obydlí žítkovské bohyně Pagáčeny a vystoupáme na Velkou Javořinu, horu spojenou s tradicí česko-slovenské vzájemnosti a útočištěm zbojníků. Projdeme se také Bošáckou dolinou do Zemanského Podhradí, kde pobýval Alois Jirásek u faráře Jozefa Ľudovíta Holubyho při sbírání materiálu ke svému románu. Připomeneme si i milostná setkání Ľudovíta Štúra s komtesou Adelou Ostrolúckou, a nakonec se vydáme do Trenčanských Bohuslavic, kde v bývalé zámecké kapli spatříme mumií z římských katakomb.

Literární zpracování filmového scénáře k filmu Pětka s hvězdičkou. Humoristická novela zachycuje odvěké soupeření žáků a kantorů, tentokrát v prostředí vesnické školy v 70. letech minulého století.

Šestý svazek oblíbené edice obsahuje výběr statí členů Expedice Chřiby, kteří se vydali hradskými cestami po badatelských stopách amatérského archeologa, kněze Františka Přikryla. Jiří Jilík a Bořek Žižlavský se vydávají po stopách ThDr. Fr. Přikryla (1857-1939), romantického cyrilometodějského badatele, který zasvětil celý svůj život vyhledávání památek na působení věrozvěstů na Moravě. Právě v Chřibech objevil a prozkoumal desítky dnes již zapomenutých hradisek, mohylových polí, studánek, kamenných křížů a dalších památek, které jsou historickou pamětí krajiny, byť ne všechny jsou velkomoravské. Kniha je již 6. svazkem edice věnované památným místům pohoří v oblasti jihovýchodní Moravy.

Věstit budoucnost, léčit nemoci, nalézt ztracené předměty i přičarovat lásku. Kniha inspirovaná vztahem autora k moravským Kopanicím a setkáním se slavnou žítkovskou bohyní Irmou Gabrhelovou. Ilustrace Olga Vlasáková.

Vydejte se spolu s námi po stopách lidové magie v Bílých Karpatech, nahlédněte do skutečného života žítkovských bohyň, žen, které uměly pomáhat a poskytovat rady tam, kde člověk pro svoji omezenou zkušenost nevěděl, jak dál. Nahlédněte do dnes již zaniklého fenoménu, jehož kořeny sahají do pradávné minulosti. Knížka je souborným vydáním autorových titulů Žítkovské bohyně (2005) a Žítkovské čarování (2006).

Pouť Slováckem začíná v Hroznové Lhotě v ateliéru výtvarníka Františka Pavlici, který novou knížku doprovází souborem malebných litografií. A odtud již vede naše cesta za „milovanými Horňáky“, na slavnosti i na košt „zelá“ do Velké nad Veličkou, dále na kuželovský „větrák“ za Františkem Okénkou a MUDr. Jendou Pavlíkem; zpět na Dolňácko do Strážnice, do dílny řezbáře Františka Gajdy i do zámeckého parku v době folklorního festivalu, do Kunovic, kde jsem vyrůstal a poprvé se seznamoval s hodnotami lidového kroje, do rodiny míkovické stárky, do Topolné a do Opavy na „výhonkářskou svatbu“, na zabijačku do Nedakonic, do Starého Hrozenkova v době Kopaničářských slavností i do řady dalších míst na Slovácku, kde žijí zajímaví lidé, nositelé lidových tradic. Věřím, že to bude stejně pěkné putování jako v předchozí knížce.

Kniha Muž, který viděl démona vypráví příběhy lidí, kteří se setkali s tajemnými, často obtížně vysvětlitelnými jevy. Zavítáme s nimi na místa, kde působí temné síly, zjevují se přízraky, lidově řečeno straší. Navštívíme zámek v Březolupech, majestátní hrad Buchlov nebo sousední pohřební kapli Barborka na vrchu Modla. Přiblížíme si také osudy jedinců, kteří zasvětili svůj život objasňování dávných historických záhad. Budeme spolu s nimi pátrat po hrobě praotce Čecha, věrozvěsta Metoděje, ale i tajemné minulosti zvonu z Nivnice. Vydejte se spolu s autory Jiřím Jilíkem a Bořkem Žižlavským po stopách dosud nevysvětlených záhad. Věřte, že to bude stát za to!

// Upozornění: Pokud na fotografii nejsou zobrazeny přílohy (CD, brožury, mapy apod.), pak tyto nejsou součástí.

Miško Eveno, vlastním jménem Lucien Jules Maurice Eveno (7. listopadu 1934, Vannes, Bretaň – 15. června 2014), užívající také jméno Moarch, (bretonská varianta jména Maurice) byl malíř francouzského původu, působící značnou část svého života na Slovácku. Miško Eveno byl původní profesí elektrikář, v průběhu života pracoval v různých dělnických povoláních. S výjimkou kursů malování na keramiku, jímž se po nějakou dobu i živil, nenavštěvoval Eveno žádnou uměleckou školu; jako malíř a grafik byl samoukem. Svou první výstavu měl v roce 1958. Do tehdejšího Československa poprvé zavítal v roce 1985 s delegací výtvarníků z města Rennes; následně připravil několik výstav ve spolupráci se Zdeňkem Fuchsou. V roce 1992 se přestěhoval na Slovácko, kde působil až do své smrti a kde přijal přízvisko Miško.Během svého působení vytvářel především díla s folklorní tematikou, často však místo zachycování existujících motivů vytvářel nové kroje či symboly. Mimo jiné se zabýval malováním žuder, k jeho významným pracem patřila výzdoba Slovácké búdy v Uherském Hradišti po povodních roku 1997.

Podtitul: Příběh lékárny a lékárníka Josefa Stancla Kniha o Stanclově lékárně na Masarykově náměstí, která patří k nejvýznamnějším stavebním památkám Uherského Hradiště. Současně mapuje životní osudy lékárníka Josefa Stancla (1851-1924), prvního českého starosty města a osudy jeho potomků. Autorský kolektiv vytvořili Jiří Jilík a Igor Stancl, kapitolu o stavebním vývoji objektu napsala Jana Spathová, odbornice památkové péče.

Kniha mapuje životní osudy a tvůrčí přínos slavného primáše Hradišťanu a scénografa Jaroslava V. Staňka. Autorský koletiv vytvořili Jiří Jilík, Jiří Pavlica, Martina Pavlicová, Jaroslav Pelikán a Jaroslav Vančura.

Projekt tvoří soubor pověstí zaznamenaných v nářečí s vloženým CD Pověsti a písně z Hané, Slovácka a Valašska. Autorský kolektiv vytvořili Eva Eliášová (pověsti z Valašska a Hané), Jiří Jilík (pověsti ze Slovácka), Antonín Bajaja, Jaroslav Zapletal (teoretické texty) a Jan Maděrič(CD).