Sergei Georgijewitsch Kara-Mursa Books

Kniha popisuje dějiny SSSR od vzniku ‚sovětského zřízení‘ v roce 1905 po vítězství ve 2. světové válce, přičemž se zaměřuje na ideová východiska sovětského systému a jeho odlišnost od liberálního zřízení. Autor jej charakterizuje jako narodnický projekt, nikoli marxistický. Československému čtenáři se poprvé dostávají do rukou informace o společenských a hospodářských základech sovětského zřízení, které překvapivě souzní s československým národním obrozením. Autor zdůrazňuje, že sovětský projekt byl od počátku ovlivněn liberalizovanou inteligencí, která zkreslila zásady občiny a znevěrohodnila obraz tohoto zřízení. Podrobně analyzuje postoje Lenina a jednotlivé části sovětského projektu, včetně jejich vlivu na společenské vědomí. Zmiňuje také tradiční mocenské zásady a chyby sovětského vedení, jež pramenily z nepochopení těchto principů. Vysvětluje pojem ‚stalinizmus‘ jako stav společnosti bránící své zájmy, přičemž Stalin se stal zosobněním této moci. Autor se zaměřuje na rozdíly mezi fašizmem a komunizmem, přičemž fašizmus představuje logický vývojový stupeň liberální společnosti, což kontrastuje se zásadami občinové společnosti. Kniha zpochybňuje liberální mýty a nabízí výjimečný pohled na sovětský projekt jako pokus o obnovu občinové společnosti.

Kniha Manipulace vědomím vysvětluje základní zásady ovládání lidí v liberální společnosti a rozdíl v ovládání oproti tradiční společnosti. Je určena prostému čtenáři a je přitom doporučeným studijním materiálem na některých ruských vysokých školách v oblasti sociologie. Autor vysvětluje uspořádání celého systému manipulace veřejným vědomím – jako technologie nadvlády vlastní elity v liberální společnosti. Pro Rusko a další bývalé socialistické země přechod k tomuto novému typu moci znamená změnu kultury, myšlení, jazyka a ničení samotných základů tradiční společnosti. V knize jsou podrobně popsány hlavní části manipulace a příčiny zvláštní zranitelnosti vědomí. Protože přijmout nový druh moci, znamená zbavit se možnosti správně se rozhodovat, je otázka jeho přijetí nebo budování ochrany před manipulací nejen výběru dějinného osudu, ale samotného přežití společnosti.

Pokračování velkého popisu sovětské společnosti obdobím po 2. světové válce. I z tohoto popisu vyplývá, že se jednalo o narodnický projekt občinové společnosti a právě prosazení liberálního tvrzení o ‚marxistickém‘ základu patřilo k hlavním příčinám zániku Sovětského svazu i celého ‚socialistického tábora‘. V knize se uvádí popis sovětské společnosti a začlenění hospodářství do sovětského projektu v jeho zralé podobě. Dále se autor podrobně věnuje období, kdy pracoval na Kubě a na základě poznání této odlišné společnosti popisuje své dozrávání ve vnímání společnosti. Zničení Sovětského svazu autor rozebírá po jednotlivých etapách a vytváří tak podrobný obraz příčin toho, proč se obyvatelstvo sovětského zřízení zřeklo. Významným činitelem se stal přesun obyvatelstva do měst, z něhož vzešel ‚hlad po obrazech‘. Následuje popis odpadlíků, studená válka a perestrojka se svým rozpadem symbolů, kampaní proti velkým civilizačním projektům (udržujícím společnost pohromadě) a zničení oprávnění sovětského zřízení. Samotný zánik Sovětského svazu autor popisuje jako ‚revoluci nomenklatury‘, která se v ‚postalinském‘ období vymkla kontrole. Nakonec se autor věnuje rysům protisovětského vědomí a rozebírá jeho hlavní cíle a zároveň i vady v logice a způsoby jejich obcházení. Závěr knihy představuje vtipný popis osobní zkušenosti se společností, jaká se vyvinula po zničení Sovětského svazu. V průběhu knihy autor vysvětluje, že uspořádání, jak se v průběhu času v Sovětském svazu ustavilo, mělo své hluboké společenské příčiny. Uspořádání vycházelo z prastarých a dnes nevědomých zkušeností lidstva, které liberální filozofie odmítá.