Tomáš Dvořák Books

Fotografická publikace s více než 400 vyobrazeními (většinou starými pohlednicemi a fotografiemi) na 140 stranách. Vydaná u příležitosti stejnojmenné výstavy v Muzeu hlavního města Prahy. Jedná se o další počin v rámci dlouhodobého výstavního a publikačního projektu Muzea hlavního města Prahy představující jednotlivé pražské čtvrti.

Doprovodná publikace k výstavě Pražské biografy obsahuje bohatý obrazový materiál – plakáty, dobové fotografie, historické plány Prahy s lokacemi biografů a jejich programy. Představuje místa filmových projekcí v metropoli od konce 19. století, zachycující atmosféru dlouhého provozu. Tato místa byla charakteristická pro desítky „bijáků“ rozesetých po celé Praze, které nabízely jeden z nejrozšířenějších druhů audiovizuální zábavy, dostupné prakticky komukoli. Diváci sem přicházeli za svými oblíbenými filmovými hrdiny, a pro většinu z nich to byla jediná možnost, jak zažít podmanivou atmosféru filmového promítání. Autoři se zaměřují na pestrou škálu kinosálů, které se lišily okázalou reprezentativností premiérových kin na prestižních adresách a pozoruhodnou atmosférou skromnějších biografů. Publikace nabízí obrazové materiály ze sbírek Muzea hlavního města Prahy a dalších institucí, včetně plakátů a propagačních letáků spojených s pražskými biografy, fotografií kinosálů a ulic, kterými se do „stánků světla a stínů“ vstupovalo. Dobové plány s vyznačením lokací biografů ukazují množství a rozmístění kin v průběhu času.

Pražské kavárny konce devatenáctého století a první poloviny století dvacátého byly skutečným fenoménem. Slavná Unionka, kavárna Arco, Slavia, Café Louvre, Montmartre, Nizza, Juliš: v těchto zařízeních se psaly kulturní i politické dějiny. Některé z tehdy proslulých kaváren fungují i dnes. Výjimečně se v nich uchovala i atmosféra oné doby. To je ovšem jen zlomek někdejší slávy, se kterou se dnes setkáváme především prostřednictvím vzpomínek, obrazů a archivních fotografií. Při příležitosti rozsáhlé výstavy v Muzeu hlavního města Prahy nazvané Pražské kavárny a jejich svět vydává nakladatelství Paseka ve spolupráci Muzeem výpravnou obrazovou publikaci věnovanou právě zlaté éře pražského kavárenského života.

Třetí svazek Edice VVP přináší překlady klíčových textů předních světových historiků a teoretiků médií. Pozornost je v nich věnována filosofickým, sociologickým, estetickým a historickým problémům médií a komunikace.

V duchu edice Rozhraní věnují kapitoly této knihy pozornost tomu, co fotografie doprovází, sousedí s nimi a obklopuje je, co je k nim přidáváno nebo naopak k čemu jsou ony přidávány. Figuru paratextu si vypůjčujeme z literární vědy pro označení této transtextuální či transmediální hraniční oblasti, aniž bychom se omezovali výlučněna vztahy obrazu a textu, jako spíše vyznačili možné způsoby, jimiž jsou fotografie ukotveny ve světě. Studie se věnují „příslušenství“ fotografie ve smyslu autorských komentářů, kritických a teoretických pojednání či marketingové komunikace; memům, metadatům a formám navigace ve fotografickém univerzu prostřednictvím jejich třídění a označování na sociálních sítích; vedle paratextů fotografie ale i fotografii jako paratextu ve formě screenshotu a virtuální fotografie či filmové fotosky.

Třetí doplněné, aktualizované a mírně rozšířené vydání publikace obsahuje platnou právní úpravu družstev se zřetelem k nejnovějšímu vývoji zákonodárství, judikatury a právní doktríny.

Tato kniha vznikla jako doprovodná publikace výstavy Pražské výletní restaurace realizované v Muzeu hlavního města Prahy od září 2010 do března 2011. Záměrem autora bylo představit místa odpočinku a občerstvení Pražanů a jejich proměny v prostoru i čase - od vltavských ostrovů až ke středočeským výletním podnikům, od druhé poloviny devatenáctého století do konce třicátých let století dvacátého včetně příležitostných časových přesahů směrem k současnosti. Základ publikace tvoří dobové fotografie, a zejména pohlednice, které představují často jediné doklady o druhdy vyhlášených restauracích.

První díl skript pro studenty historie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Tématy jsou historie jako věda, historický čas, problematika pramenů, metody historické vědy, heuristika, knihovny, odborné časopisy, informační technologie, muzea a galerie, archivy.