Irena Korbelářová Books

Publikace S knížaty u stolu… je věnována atraktivnímu tématu středověké kulinární kultury dvorského prostředí. Pozornost je přitom zaměřena na všechny její složky: pokrmy a nápoje, gastronomickou přípravu, formy stolování, kuchyňské a stolní nádobí i stavební podobu a vybavení kuchyní a hodovních síní. Geograficky je téma vymezeno historickým opavským a ratibořským vévodstvím náležejícím ve 14. a 15. století opavské (opavsko-ratibořské) linii rodu Přemyslovců, územím se společnou politickou a kulturní minulostí. Zvolené téma publikace představuje na základě informací a artefaktů získaných interdisciplinárním výzkumem, jejichž základ tvoří katalog archeologických nálezů z rezidenčních měst – Opavy a Ratiboře. Kniha je bohatě vybavena ilustracemi (reprodukce středověkých iluminací, díla starých mistrů, nástěnné malby aj.), které umožňují čtenáři pochopit prezentované poznatky v kontextu středověké kultury. Nedílnou součástí takto pojaté koncepce vyprávění jsou i ukázky dobových receptů, včetně fotografií podle nich připravených pokrmů.

Beskydské obce v obrazech v letech 1895 - 1939.

A fully trilingual album (parallel text in Czech, English and German) of 438 historical postcards depicting Moravian Ostrava, along with its 33 associated communities. All postcards come from private collections and are dated between 1880 and 1939. Each image is supplemented with short texts that attempt to characterize the places, objects or occasions captured on the cards and to elucidate their history. There is also a brief introduction to the history and evolution of the local postcards, bibliography and a directory of streets and squares (current & historical names). -- "The appearance of Ostrava and its unmistakable atmosphere in the final decades of the Austro-Hungarian Monarchy and in the first years of independent Czechoslovakia, in a time when it was literally evolving overnight from a small provincial town into a leading industrial centre, has survived among the dusty documents of historical archives, in dateless photographs and postcards. And it is the postcards that probably best portray the uniqueness of Ostrava, slowly fading away, yet as if still within reach..."

Monografie představuje sondu do života městských sídel na Těšínsku v období 18. století zasazenou do širších (horno)slezských souvislostí. Vedle Těšína zavítáme rovněž do Bílska, Bohumína, Frýdku, Fryštátu, Jablunkova, Skočova či Strumeně. Pojednání o celkovém obrazu měst na Těšínsku doplňují pohledy do každodenního života jejich obyvatel napříč sociálními vrstvami.

Vítkovice - jméno spojované v myslích lidí se železem, ocelí, koksovými pecemi a šachtou. Nevšední pohled na čtvrť továren a komínů skrze dobové historické pohlednice.

Publikace je neprodejná. Vznikla v rámci řešení projektu DG18P02OVV057 Kulturní tradice českého rybářství ve světle jejího využití v cestovním ruchu a krajinotvorbě, financovaného z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje NAKI II.

Kniha navazuje na předchozí tituly a přístupnou formou, zahrnující historické a současné fotografie, technologická schémata, axonometrické kresby, mapové přílohy a přehledové tabulky, vysvětluje složitost ostravsko-karvinské aglomerace. Zaměřuje se na průmyslové dědictví Vítkovických železáren a související sociální instituce chráněné podle zákona o státní památkové péči, včetně významných, ale dnes zaniklých objektů a technických zařízení. Technické zařízení ilustruje technologický tok od těžby uhlí přes koksování až po výrobu surového železa a jeho zkujňování. Obytné a sociální zázemí pro zaměstnance, klíčové pro stabilní výrobu, představuje průmyslové město Nové Vítkovice a Jubilejní kolonie v Hrabůvce. Publikace je strukturována do kapitol a katalogů pro snadnější orientaci v historickém vývoji a technologických pojmech. Kapitola Historický vývoj stručně charakterizuje historické souvislosti a současný stav, zatímco kapitola Technický vývoj objasňuje podstatu a vývoj technologií ve Vítkovických železárnách prostřednictvím popisů a schemat. Kapitoly a katalogy jsou vzájemně provázány odkazy na technický vývoj a kulturní památky, přičemž katalog kulturních památek je abecedně řazen podle katastrálních území a typologického označení.

V roce 2021 uplynulo 500 let od smrti opavsko-ratibořského vévody Valentina Hrbatého, a tedy od vymření vedlejší větve královské dynastie Přemyslovců po meči. Zatímco první tři generace vévodů z tohoto rodu jsou velmi dobře známé, ty následující unikají vědeckým studiím a zatím nezaujímají právoplatné místo v širším povědomí. Jejich politický význam sice od druhé poloviny 15. století klesal, řada z nich se ale nadále účastnila politického života v zemích České koruny, zejména ve Slezsku i v rámci církevních struktur i mimo tyto oblasti. Příslušníci těchto posledních generací po sobě zanechali mnoho stop, a to jak v písemných pramenech, tak v oblasti reprezentace moci v podobě hradů, kostelů či náhrobků. Edice Opavská historická sympozia/Svazek 2

Hejtmanská správa ve Slezsku na pozadí specifické územně správní struktury země. Hejtmanský úřad v politice posledních Přemyslovců. Hejtmanský úřad v politických aspiracích pozdně středověké Vratislavy. Úřad zemského hejtmana v proměnách středověkého Opavska. Dolnolužický zemský fojt mezi králem a stavy na prahu novověku (1490-1620). Úřad moravského zemského hejtmana v 15.-17.století.

13. publikace z ediční řady Historie a současnost podnikání v regionech ČR

Kniha čtenářům nabízí dějiny Opavy „jako na dlani“ – od prvních stop člověka až po závěr 20. století. Na realizaci knihy se podílelo 10 autorů a spolupracovaly na ní Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, Slezské zemské muzeum, Státní okresní archiv Opava a Zemský archiv v Opavě.„Poslední tři jmenované instituce poskytly zásadní část obrazového materiálu knihy. Ten prostupuje celou publikací a texty významně doplňuje. Část bude čtenářům známá, ale mnohé materiály jsou publikovány vůbec poprvé.

Dvoudílné syntetické dílo Slezsko v dějinách českého státu od pravěku do roku 1763 představuje výsledek mnohaletého výzkumného záměru Slezské univerzity v Opavě vedeného profesorem Zdeňkem Jiráskem. Přináší pro českého čtenáře poutavou a mnohdy objevnou historii jedné z vedlejších zemí České koruny, která tvořila po více než čtyři staletí integrální součást českého státu. Druhý svazek zahrnuje dějiny Slezska od roku 1490, kdy zemřel Matyáš Korvín, tedy období humanismu a luterské reformace, ničivé třicetileté války a jejích důsledků, kdy však Slezané na rozdíl od vlastních českých zemí mohli i nadále, byť s jistými omezeními a vystaveni rekatolizačnímu tlaku, vyznávat protestantskou víru, barokní protireformace i počátky industrializace země. Závěrečnou kapitolu česko-slezského soužití pak personifikoval vojácký a agresivní pruský král Fridrich II., který Slezsko anektoval po úspěšných válkách o rakouské dědictví (1740–1742) a posléze válce sedmileté (1756–1763), posledním pokusu podunajské habsburské monarchie o navrácení této mimořádně prosperující provincie.

Svatby na slezských knížecích dvorech v době raného baroka.

Ženy ve středověku a raném novověku si obvykle představíme jako osoby takřka v bezprávném postavení. Pětice portrétů žen svázaných se slezským měšťanským prostředím (fojtky, astronomky, podnikavé manželky, porodní báby a lékařovy ženy) poodhaluje poněkud odlišnou realitu.

Po nezbytném úvodu následuje popis historie dobývání od mělkého po hlubinné. Dále pak vývoj jednotlivých prostředků (typy těžních a dalších strojů, typy jámových budov a těžních věží). Po tomto teoretickém úvodu je přehled podnikatelů a těžebních společností. Následuje vlastní katalog 24 kulturních památek s popisem včetně označení památkově chráněných objektů na výřezu katastrální mapy a s fotografiemi jak historickými tak současnými. Celou knihu uzavírá Registr úvodních důlních děl revíru řazený podle katastrálních území a mapa celé oblasti s vyznačenými jámami a štolami jejichž šísla souhlasí s registrem.

V závěru roku 2009 otevřelo Muzeum Těšínska ve své Výstavní síni v Karviné-Fryštátě novou stálou expozici připomínající minulost všech původně samostatných měst a obcí tvořících dnešní statutární město Karviná – tedy Fryštátu, Karviné, Darkova, Ráje, Starého Města a Louk. Podle jednotlivých částí stálé expozice je koncipován i tento stručný průvodce, který prezentuje vystavené předměty z muzejních, archivních i soukromých sbírek.