Irena Korbelářová Books

Publikace S knížaty u stolu… je věnována atraktivnímu tématu středověké kulinární kultury dvorského prostředí. Pozornost je přitom zaměřena na všechny její složky: pokrmy a nápoje, gastronomickou přípravu, formy stolování, kuchyňské a stolní nádobí i stavební podobu a vybavení kuchyní a hodovních síní. Geograficky je téma vymezeno historickým opavským a ratibořským vévodstvím náležejícím ve 14. a 15. století opavské (opavsko-ratibořské) linii rodu Přemyslovců, územím se společnou politickou a kulturní minulostí. Zvolené téma publikace představuje na základě informací a artefaktů získaných interdisciplinárním výzkumem, jejichž základ tvoří katalog archeologických nálezů z rezidenčních měst – Opavy a Ratiboře. Kniha je bohatě vybavena ilustracemi (reprodukce středověkých iluminací, díla starých mistrů, nástěnné malby aj.), které umožňují čtenáři pochopit prezentované poznatky v kontextu středověké kultury. Nedílnou součástí takto pojaté koncepce vyprávění jsou i ukázky dobových receptů, včetně fotografií podle nich připravených pokrmů.

Beskydské obce v obrazech v letech 1895 - 1939.

Monografie představuje sondu do života městských sídel na Těšínsku v období 18. století zasazenou do širších (horno)slezských souvislostí. Vedle Těšína zavítáme rovněž do Bílska, Bohumína, Frýdku, Fryštátu, Jablunkova, Skočova či Strumeně. Pojednání o celkovém obrazu měst na Těšínsku doplňují pohledy do každodenního života jejich obyvatel napříč sociálními vrstvami.

Vítkovice - jméno spojované v myslích lidí se železem, ocelí, koksovými pecemi a šachtou. Nevšední pohled na čtvrť továren a komínů skrze dobové historické pohlednice.

Publikace je neprodejná. Vznikla v rámci řešení projektu DG18P02OVV057 Kulturní tradice českého rybářství ve světle jejího využití v cestovním ruchu a krajinotvorbě, financovaného z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje NAKI II.

Kniha navazuje na předchozí tituly a přístupnou formou, zahrnující historické a současné fotografie, technologická schémata, axonometrické kresby, mapové přílohy a přehledové tabulky, vysvětluje složitost ostravsko-karvinské aglomerace. Zaměřuje se na průmyslové dědictví Vítkovických železáren a související sociální instituce chráněné podle zákona o státní památkové péči, včetně významných, ale dnes zaniklých objektů a technických zařízení. Technické zařízení ilustruje technologický tok od těžby uhlí přes koksování až po výrobu surového železa a jeho zkujňování. Obytné a sociální zázemí pro zaměstnance, klíčové pro stabilní výrobu, představuje průmyslové město Nové Vítkovice a Jubilejní kolonie v Hrabůvce. Publikace je strukturována do kapitol a katalogů pro snadnější orientaci v historickém vývoji a technologických pojmech. Kapitola Historický vývoj stručně charakterizuje historické souvislosti a současný stav, zatímco kapitola Technický vývoj objasňuje podstatu a vývoj technologií ve Vítkovických železárnách prostřednictvím popisů a schemat. Kapitoly a katalogy jsou vzájemně provázány odkazy na technický vývoj a kulturní památky, přičemž katalog kulturních památek je abecedně řazen podle katastrálních území a typologického označení.