Jan Sokol Books

How to teach philosophy to young dissidents, excluded from higher education by the communist regime? The author of this book, Czech philosopher, former dissident, software developer and occasional politician, tries to carry over this experience into his university lectures. It is not a talk about philosophy or philosophers, but rather an invitation: its aim is first to excite the reader´s interest and to lead him or her to think philosophically by himself. In some 30 short chapters, covering a broad spectrum of topics and followed by questions, the reader is shown that philosophy is not only a special discipline, but rather a habit of thought, which can and should be applied anywhere.

Druhý svazek edice Rozhovory nad Biblí přináší přepisy rozhlasových rozhovorů Petra Vaďury s Janem Sokolem, které vznikaly v rozmezí let 2002-2007. Obsahuje dva druhy textů: první je cyklus 12 rozhovorů nad nejzávažnějšími tématy Starého zákona (stvoření, Kain a Ábel, potopa, babylonská věž, Abraham, Jákob, Josef, exodus z Egypta, Zákon, knihy Jozue a Soudců, království a král, proroci a poexilní židovstvo). Druhou část knihy tvoří přepisy rozhlasových pořadů Ranní slovo, vysílaných od listopadu 2003 do prosince 2007 na vlnách Českého rozhlasu 3 - Vltava. Jsou to rozhovory nad biblickými texty liturgického kalendáře. Díky tomu se zde objevují jak ty nejznámější novozákonní příběhy, tak texty méně známé. Jan Sokol nevystupuje při jejich výkladu jako teolog nebo lingvista, ale jako obyčejný (byť poučený) čtenář. Biblické příběhy, které vykládá, jsou svědectvím o obyčejných lidech, do jejichž zápasů, slabostí i snů vstupuje Bůh.

Rozbor vývoje vědeckých a filozofických koncepcí „času“ od antiky po současnost. Kniha se zabývá zkoumáním času v dějinách lidského myšlení a jednání. Hledá odpověď na otázku „Co je čas?“, vysvětluje i s tím související fenomén rytmu, pojímaný jako pravidelné opakování, zakoušení pravidelnosti. Čas se stal předmětem zájmu vědců, řemeslníků, obchodníků, umělců... Při jeho zkoumání však hlavní osu tvoří (podle autora) filozofický náhled, neboť filozofie je oborem kriticky zkoumajícím podmínky a meze lidského poznání. A tak i v této publikaci je čas zkoumán a popisován z filozofického pohledu, i když zde nalezneme také informace z dalších vědních oborů. Úvod je věnován pojetí času v jazyce, poté následují hlavní koncepce času v dějinách lidského myšlení (první nejstarší dochovaná zmínka o čase a smrtelnosti v Eposu o Gilgamešovi; výklady antického pojetí času – filozofické pojetí času začíná u Platóna v dialogu Timaios; křesťanská eschatologie; novověká filozofie času), pojednání o kalendářích, astronomech a hodinářství; kapitola věnovaná významu času v přírodních i humanitních vědách. Kniha je zakončena výkladem fenoménu rytmu. 2., rozš. vyd.

Významný český filozof se ohlíží za svým životem, který prošel mnoha pozoruhodnými proměnami - od řemeslníka až k děkanovi Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a kandidátovi na prezidenta republiky. Kariéru začal ve zlatnické dílně, pokračoval jako technik v ústavech zabývajících se začínajícími počítači, k filozofii se profesionálně dostal až po změně režimu. Jeho vyprávění je příkladem nesentimentálního, statečného postoje k životu a může sloužit jako příklad hodný následování. Publikace vznikla na základě autobiografického vyprávění v rozhlasovém cyklu Osudy na stanici ČRo 3 - Vltava a je doprovázena výběrovou bibliografií a obrazovou přílohou.

Výběr textů ze Starého a Nového zákona. Biblické oddíly ze Starého a Nového zákona, v ekumenickém překladu, vybral a poznámkami opatřil Jan Sokol, který je také autorem výkladů připojených na konci knihy. Knihu ilustroval Václav Sokol. Slouží zejména jako učebnice pro 2. stupeň základ. škol, gymnázií a středních odb. škol.

Jsou významnou částí rané křesťanské literatury (vznikaly zhruba koncem druhého století n.l.) a tvoří spojovací článek mezi kanonickými spisy Nového zákona a literárním odkazem velkých církevních otců. Sbírka obsahuje: Učení dvanácti apoštolů (Didaché), List Barnabášův, Dva listy Klementovy, Listy Ignatia Antiochijského, List Polykarpův, Umučení Polykarpovo, List Diognetovi, Hermova Pastýře.

Tento výbor textů velkého německého mystika 13. století je doplněn obsáhlou úvodní studií Jana Sokola, která usnadňuje přístup k dílu významného náboženského myslitele Mistra Eckharta. Kniha obsahuje jeho entuziastická kázání, která odhalují jádro Eckhartova myšlení v jeho syrové podobě, a zahrnuje také překlady dalších dobových textů, jež doplňují jeho myšlenkové dědictví. Eckhartova osobnost (kolem 1260–1327) znovu přitahuje pozornost historiků, filozofů a čtenářů hledajících duchovní inspiraci. Proslavil se především svými německými kázáními, byl mistrem pařížské univerzity a vedl českou dominikánskou provincii. Jako originální myslitel ovlivnil významné myšlenkové proudy a pozdější německou náboženskou literaturu. Jeho dílo oslovilo různé osobnosti, včetně Mikuláše z Kusy, Hegela a Jung. Eckhart často používá paradoxní výrazy, které inspirovaly filozofy a věřící po staletí. I přes odsouzení některých jeho tvrzení církevními autoritami zůstal věrný své víře a jeho myšlenky žijí dál. Kniha zahrnuje dva hlavní traktáty, 22 německých kázání a část jeho latinských spisů, čímž ukazuje Eckharta v kontextu středověkého myšlení, které je dnes obtížně přístupné.

Vybraný celek drobných literárních i vědeckých prací Jana Sokola má za cíl představit šíři autorových zájmů a odborností, které dovede prezentovat čtenářsky (i posluchačsky) živým a přitažlivým způsobem. Vedle filosofického zpracování témat, kterým se autor dlouhodobě věnuje (vzdělávání a kultuře, evropanství, společenským institucím, náboženství), jsou to vzpomínky na lidi, kteří ovlivnili jeho život; glosy a eseje komentují v drobných postřezích aktuální dění a jsou dnes zajímavým svědectvím doby. Tato témata tvoří v knize přirozený rámec jednotlivých kapitol: Aktuality, eseje, glosy; Společnost; Politika a Evropa; Etika, Morálka a právo; Vzdělávání; Filosofie a věda; Náboženství; Lidé. Ať už jsou články z jakéhokoli oboru, jsou zakotvené v základním Sokolově celoživotním postoji a krédu, které jimi prolíná a vytváří z nich homogenní celek, a to napříč obory, datem vzniku či příležitostí, ke které vznikly. Pevnost a konzistentnost uvažování vychází ze základního promýšlení postavení člověka ve světě, proto lze knihu číst i jako filosofickou antropologii Jana Sokola.

Rozjímání nad evangelii od známého českého filosofa a křesťanského myslitele.

Hesla slovníku zahrnují vše, co musíte z filozofie znát: - život a učení velkých filozofů: Atistotelés, Descartes, Hegel, Platón... - Rozbor významných děl: Rozprava o metodě... - Vysvětlení filozofických systémů: fenomenologie, psychoanalýza... - Rozbor pojmů a jejich pojetí: řeč, metafyzika, substance... - Vysvětlení odborných termínů: dialektika, neuróza, subjektivní, subjektivní, utopie... - Tabulky dějin filozofie: řecké, francouzské, německé... - Citáty, bibliografie, rejstřík.