Jan Sokol Books

How to teach philosophy to young dissidents, excluded from higher education by the communist regime? The author of this book, Czech philosopher, former dissident, software developer and occasional politician, tries to carry over this experience into his university lectures. It is not a talk about philosophy or philosophers, but rather an invitation: its aim is first to excite the reader´s interest and to lead him or her to think philosophically by himself. In some 30 short chapters, covering a broad spectrum of topics and followed by questions, the reader is shown that philosophy is not only a special discipline, but rather a habit of thought, which can and should be applied anywhere.

Druhý svazek edice Rozhovory nad Biblí přináší přepisy rozhlasových rozhovorů Petra Vaďury s Janem Sokolem, které vznikaly v rozmezí let 2002-2007. Obsahuje dva druhy textů: první je cyklus 12 rozhovorů nad nejzávažnějšími tématy Starého zákona (stvoření, Kain a Ábel, potopa, babylonská věž, Abraham, Jákob, Josef, exodus z Egypta, Zákon, knihy Jozue a Soudců, království a král, proroci a poexilní židovstvo). Druhou část knihy tvoří přepisy rozhlasových pořadů Ranní slovo, vysílaných od listopadu 2003 do prosince 2007 na vlnách Českého rozhlasu 3 - Vltava. Jsou to rozhovory nad biblickými texty liturgického kalendáře. Díky tomu se zde objevují jak ty nejznámější novozákonní příběhy, tak texty méně známé. Jan Sokol nevystupuje při jejich výkladu jako teolog nebo lingvista, ale jako obyčejný (byť poučený) čtenář. Biblické příběhy, které vykládá, jsou svědectvím o obyčejných lidech, do jejichž zápasů, slabostí i snů vstupuje Bůh.

Rozbor vývoje vědeckých a filozofických koncepcí „času“ od antiky po současnost. Kniha se zabývá zkoumáním času v dějinách lidského myšlení a jednání. Hledá odpověď na otázku „Co je čas?“, vysvětluje i s tím související fenomén rytmu, pojímaný jako pravidelné opakování, zakoušení pravidelnosti. Čas se stal předmětem zájmu vědců, řemeslníků, obchodníků, umělců... Při jeho zkoumání však hlavní osu tvoří (podle autora) filozofický náhled, neboť filozofie je oborem kriticky zkoumajícím podmínky a meze lidského poznání. A tak i v této publikaci je čas zkoumán a popisován z filozofického pohledu, i když zde nalezneme také informace z dalších vědních oborů. Úvod je věnován pojetí času v jazyce, poté následují hlavní koncepce času v dějinách lidského myšlení (první nejstarší dochovaná zmínka o čase a smrtelnosti v Eposu o Gilgamešovi; výklady antického pojetí času – filozofické pojetí času začíná u Platóna v dialogu Timaios; křesťanská eschatologie; novověká filozofie času), pojednání o kalendářích, astronomech a hodinářství; kapitola věnovaná významu času v přírodních i humanitních vědách. Kniha je zakončena výkladem fenoménu rytmu. 2., rozš. vyd.

Významný český filozof se ohlíží za svým životem, který prošel mnoha pozoruhodnými proměnami - od řemeslníka až k děkanovi Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a kandidátovi na prezidenta republiky. Kariéru začal ve zlatnické dílně, pokračoval jako technik v ústavech zabývajících se začínajícími počítači, k filozofii se profesionálně dostal až po změně režimu. Jeho vyprávění je příkladem nesentimentálního, statečného postoje k životu a může sloužit jako příklad hodný následování. Publikace vznikla na základě autobiografického vyprávění v rozhlasovém cyklu Osudy na stanici ČRo 3 - Vltava a je doprovázena výběrovou bibliografií a obrazovou přílohou.

Výběr textů ze Starého a Nového zákona. Biblické oddíly ze Starého a Nového zákona, v ekumenickém překladu, vybral a poznámkami opatřil Jan Sokol, který je také autorem výkladů připojených na konci knihy. Knihu ilustroval Václav Sokol. Slouží zejména jako učebnice pro 2. stupeň základ. škol, gymnázií a středních odb. škol.

Jsou významnou částí rané křesťanské literatury (vznikaly zhruba koncem druhého století n.l.) a tvoří spojovací článek mezi kanonickými spisy Nového zákona a literárním odkazem velkých církevních otců. Sbírka obsahuje: Učení dvanácti apoštolů (Didaché), List Barnabášův, Dva listy Klementovy, Listy Ignatia Antiochijského, List Polykarpův, Umučení Polykarpovo, List Diognetovi, Hermova Pastýře.

Tento výbor textů velkého německého mystika 13. století je doplněn obsáhlou úvodní studií Jana Sokola, která usnadňuje přístup k dílu významného náboženského myslitele Mistra Eckharta. Kniha obsahuje jeho entuziastická kázání, která odhalují jádro Eckhartova myšlení v jeho syrové podobě, a zahrnuje také překlady dalších dobových textů, jež doplňují jeho myšlenkové dědictví. Eckhartova osobnost (kolem 1260–1327) znovu přitahuje pozornost historiků, filozofů a čtenářů hledajících duchovní inspiraci. Proslavil se především svými německými kázáními, byl mistrem pařížské univerzity a vedl českou dominikánskou provincii. Jako originální myslitel ovlivnil významné myšlenkové proudy a pozdější německou náboženskou literaturu. Jeho dílo oslovilo různé osobnosti, včetně Mikuláše z Kusy, Hegela a Jung. Eckhart často používá paradoxní výrazy, které inspirovaly filozofy a věřící po staletí. I přes odsouzení některých jeho tvrzení církevními autoritami zůstal věrný své víře a jeho myšlenky žijí dál. Kniha zahrnuje dva hlavní traktáty, 22 německých kázání a část jeho latinských spisů, čímž ukazuje Eckharta v kontextu středověkého myšlení, které je dnes obtížně přístupné.

Vybraný celek drobných literárních i vědeckých prací Jana Sokola má za cíl představit šíři autorových zájmů a odborností, které dovede prezentovat čtenářsky (i posluchačsky) živým a přitažlivým způsobem. Vedle filosofického zpracování témat, kterým se autor dlouhodobě věnuje (vzdělávání a kultuře, evropanství, společenským institucím, náboženství), jsou to vzpomínky na lidi, kteří ovlivnili jeho život; glosy a eseje komentují v drobných postřezích aktuální dění a jsou dnes zajímavým svědectvím doby. Tato témata tvoří v knize přirozený rámec jednotlivých kapitol: Aktuality, eseje, glosy; Společnost; Politika a Evropa; Etika, Morálka a právo; Vzdělávání; Filosofie a věda; Náboženství; Lidé. Ať už jsou články z jakéhokoli oboru, jsou zakotvené v základním Sokolově celoživotním postoji a krédu, které jimi prolíná a vytváří z nich homogenní celek, a to napříč obory, datem vzniku či příležitostí, ke které vznikly. Pevnost a konzistentnost uvažování vychází ze základního promýšlení postavení člověka ve světě, proto lze knihu číst i jako filosofickou antropologii Jana Sokola.

Rozjímání nad evangelii od známého českého filosofa a křesťanského myslitele.

Hesla slovníku zahrnují vše, co musíte z filozofie znát: - život a učení velkých filozofů: Atistotelés, Descartes, Hegel, Platón... - Rozbor významných děl: Rozprava o metodě... - Vysvětlení filozofických systémů: fenomenologie, psychoanalýza... - Rozbor pojmů a jejich pojetí: řeč, metafyzika, substance... - Vysvětlení odborných termínů: dialektika, neuróza, subjektivní, subjektivní, utopie... - Tabulky dějin filozofie: řecké, francouzské, německé... - Citáty, bibliografie, rejstřík.

V autobiografickém rozhovoru se kromě osobních vzpomínek na minulá desetiletí a jejich aktéry zamýšlí Jan Sokol nad vztahem mezi byznysem, morálkou a právem, nad rolí náboženství a kultury ve společnosti a také nad budoucností Evropy a rolí České republiky v ní. Knihu uvítají čtenáři se zájmem o knižní rozhovory, novodobou historii, politiku a v neposlední řadě osobnost Jana Sokola.

Sborník k sedmdesátinám filosofa Ladislava Hejdánka, jenž od roku 1990 přednáší na EThF a FF UK, jemuž byl v roce 1987 udělen univerzitou v Amsterodamu čestný doktorát z filosofie; a taktéž k sedmdesátinám, profesora Jakuba S. Trojana, děkana na evangelické theologické fakultě UK od roku 1990 a nyní působí jako vedoucí katedry sociální theologie. Milan Balabán sborník uspořádal a rovněž do něj přispěl esejí. Z dalších autorů: Dalibor Antalík, Theo de Boer, Karl Deurloo, Jan A. Dus, Pavel Filipi, Aleš Havlíček, Jan Heller, Ivan Chvatík, Pavel Kouba, Milan Lyčka, Petr Macek, Jiří Michálek, Jan Moravec, Jiří Mrázek, Miroslav Petříček, Ladislav Pokorný, Petr Pokorný, Noemi Rejchrtová, Volker Rühle, Josef Smolík Jan Sokol, Miroslav Šedina a Veronika Tydlitátová, která navíc zpracovala sborník graficky. Oba jubilanty - theologa a filosofa - spojuje je dlouholeté přátelství, již od studentských let.

Kniha reflektuje postavení fenoménu "náboženství" v průběhu lidských dějin z filozofického a religionistického hlediska. Zamýšlí se nad postupným vývojem vztahu člověka k božství ve starověku, středověku, novověku i postmoderně. Autor mapuje antropologické konstanty tohoto vztahu, vyjádřené v psaném slově, architektuře, umění i v rituálních projevech. Ve svém výkladu vychází z křesťanských pozic, které jsou mu vlastní a snaží se odpovědět na základní otázku: může člověk přijmout křesťanské poselství, aniž by se musel vydělit z moderní společnosti?

Moderní společnosti fungují jinak, než jak jsme byli až do roku 1989 zvyklí. Přitom předpokládají, že každý občan tomuto fungování rozumí a že se v něm nějak vyzná. Kde se bere moc a jak souvisí se svobodou? Jak vnikly peníze, jak fungují a proč vůbec platí? Autor z historického i systematického hlediska zkoumá funkci peněz ve společnosti i vývoj společnosti samotné a snaží se o hlubší porozumění fungování její moderní, současné podoby. Jeho zkoumání berou v potaz právní i ekonomické teorie a poznatky, podrobují je však kritickému filosofickému přezkoumání. I složité a komplexní otázky se v autorově podání stávají srozumitelnými; jsou vyloženy jasně a do hloubky tak, aby jejich znalost nebyla jen speciálním vědeckým poznatkem, ale aby se jejich pochopení začlenilo do celku našeho rozumění světu i sobě samým.

Kniha „Nežít jen pro sebe“ představuje výběr jedenácti tematicky spojených textů Jana Sokola. Zařazené texty, prostupující mnohé vědní oblasti, se tak či onak dotýkají otázky soukromého života, toho, zda má, jak se dnes často věří a také žije, člověk myslet především na sebe a žít pouze svůj malý soukromý život. Že to dělat musí, o tom není nejmenších pochyb. Každý musí žít svůj život, převzít ho a vést. Jan Sokol však ukazuje samozřejmou (či nesamozřejmou?) skutečnost, že dělat jen to prostě nestačí. Život jednotlivce je vždy již součástí nějakého širšího celku a z toho plynou pro člověka a jeho život určité důsledky. Protože výběr zasahuje patrně do všech oborů, jimiž se Jan Sokol zabýval, jmenovitě např. do filosofie, antropologie či práva, lze snad v jistém smyslu tuto knihu chápat i jako stručný „úvod do Sokola“. Čtenář tak má možnost konfrontovat se s myšlenkami filosofickými a etickými, s problematikou široce pojímané antropologie člověka, oblastí dějin apod. Věříme, že texty na takové téma jsou lidem dnes potřeba.

Populární a názorná příručka má za cíl přiblížit čtenářům bez odborných znalostí činnost samočinného počítače, jeho vnitřní skladbu a základy programování. Autor se snaží na příkladu sportky vyložit pojem algoritmu, aby pak přešel k zápisu čísel ve stroji a k výkladu dvojkové soustavy. Pak následuje kapitola o informační cestě, výklad pojmu hradlo, paměti a adresy. Za výkladem základních logických funkcí přichází popis jednoduchých automatů, počítacích strojů a konečně samočinných

Žáci a studenti se z této příručky dovědí vše, co potřebují znát o rodině a společnosti, o penězích a trhu, o zaměstnání a pojištění, o spolcích, o obci a státě, o vládě a rozpočtu, o zákonech a právu, o světě a lidech v něm. Každá kapitolka obsahuje kromě samotného výkladu určité problematiky, také otázky a závěrečné shrnutí daného tématu. Na konci knihy najdeme rejstřík.

S chozením do kostela je to dnes ještě o něco těžší než s chozením do školy. Nepříjemné povinnosti totiž člověk lépe snáší, když ví, že to tak mají všichni. Všechny děti musí chodit do školy, všichni musíme platit daně a donedávna museli všichni mládenci na vojnu. Jenže do kostela se chodit zřejmě nemusí a většina lidí okolo nás tam prostě nechodí. Takže proč zrovna já?“ Prof. Jan Sokol se pokouší najít obyčejnou lidskou odpověď na jednoduchou, ale pro mnohé palčivou otázku. Ve středu jeho pozornosti je eucharistická bohoslužba a její mnohé významy v životě křesťana. S důkladností sobě vlastní nás uvádí do širších souvislostí tématu, a přitom se snaží hovořit jazykem přístupným pro nejširší čtenářskou obec. Knížka je určena těm, kdo do kostela chodí dobrovolně a rádi, i těm, kdo přirozenou motivaci nemají a potřebují najít hlubší smysl svého počínání.

Tři přednášky k filosofii E.Lévinase přednesené v únoru 1993 na PedF UK v Praze. Úvod do myšlení tohoto židovského filosofa.

Knižní rozhovor s přední osobností české filosofie Je svoboda bezbřehou plání, kde si člověk může dělat, co se mu zamane? Jak se k sobě vztahují politika a náboženství? A co to znamená být členem občanské společnosti? Filosofie se odjakživa ptala na nespočet otázek – a v životě Jana Sokola tomu nebylo jinak. Vydejte se v šestnácti kapitolách prozkoumat osudy a myšlenky uznávaného filosofa a vysokoškolského pedagoga, který promýšlí velká témata naší civilizace s lehkostí a precizností zlatníka.

Kniha má svůj základ v přednáškách o úvodu do filosofie, které autor pronesl na Pedagogické fakultě a Filosofické fakultě UK. Může ale posloužit i jako první uvedení do pestrého světa filosofické problematiky studentům, všem zájemcům o filosofii, studentům vysokých škol i učitelům základních společenských věd na středních školách. Text je doplněn výkladovým slovníkem základních pojmů z oblasti filosofie a dalších humanitních věd.

Výsledky moderní evoluční biologie naznačují, že mravnost v lidských společnostech není jen nějakou konvenční „nadstavbou“, nýbrž navazuje na podstatné rysy všeho živého a rozvíjí je specificky lidskou kulturou. Jednající člověk tak není jen svébytná osoba, odpovídající pouze za své vlastní činy, nýbrž nese faktickou odpovědnost i za to, co ve své kultuře a společnosti přebírá. Tato nesmírně široká odpovědnost se musí v současných společnostech rozdělit, podobně jako se dělí a specializují i naše činnosti. Není to však jen břemeno, které by náš život omezovalo, nýbrž může mu také dávat obsah a smysl, který v současné společnosti citelně chybí. A právě tento chybějící smysl, stejně jako společná naděje, jsou možná jednou z hlavních příčin často připomínané „krize“ současných společností. Společný náboženský základ starších společností nemůže filosofie sice nahradit, může však připomenout, bez čeho se ani moderní pluralitní společnosti patrně neobejdou. Knížka, v řadě bodů přepracovávající předchozí autorovu knihu Etika a život, vznikla z přednášek na Karlově univerzitě a je určena studentům, učitelům etické výchovy a všem, kdo si o budoucnost nejen české společnosti dělají starosti.

Soubor kratších studií (z 50. a 60. let) významného francouzského filosofa, inspirovaného zejména fenomenologií, hermeneutikou a některými prvky existencialismu. Uspořádal a redigoval Miloš Rejchrt.

Knížek o etice vychází dnes hodně, ve světě i u nás. Většinou se však opírají jen o kantovský postulát rovnosti a jeho "kategorický imperativ". Eseje a články, shromážděné v této knížce, se snaží hledat jiná východiska etické myšlení a zakotvit je v samé kulturně-biologické povaze člověka. Jak se s otázkou občanské etiky vyrovnávaly antické společnosti? Jaký je vztah mezi etologií a etikou? Mezi mravem, morálkou a "hledáním nejlepšího života"? Mezi právy a povinnostmi? Mezi svobodou a dodržováním pravidel?

Jedinečnost našeho lidského života, jeho všední běh i mimořádné události před nás staví otázky - a často jde o otázky nejpalčivější - na něž nám vědní obory nedávají dostatečnou odpověď. Ještě intenzivněji se s těmito otázkami setkávají pracovníci pomáhajících profesí, kteří spoluutvářejí osobnost dětí nebo se věnují lidem nemocným, postiženým, nějakým způsobem vykořeněným a nešťastným. Zkušený autor v této knize ukazuje, jak v uvažování o těchto otázkách pomáhá filosofie, zejména její fenomenologická tradice. Nejprve podává přehled současných vědních poznatků antropologie, demografie, etologie a sociolingvistiky a dalších oborů studujících člověka z dílčích perspektiv. Na jejich základě pak usiluje o sjednocující obraz člověka jako (jedinečné) osoby, který by čtenáři pomohl při dotváření vlastního života i při odborné práci ve prospěch druhých lidí.

Objevte krásu a rozmanitost „starého kontinentu“ a získejte ucelený pohled na náš domov. Jak se Evropa vyvíjela od starohor přes dobu ledovou až po antropocén? Jak žili Evropani v průběhu času a jaké objevy změnily jejich život? Vydejte se na vzrušující cestu plnou zajímavostí o našem domově a poznejte Evropu ze tří rovin – geologické, přírodní a kulturní. Bohatě ilustrovaná publikace barvitě líčí nejen historii flóry a fauny, a dotýká se také dnešní přírody, její obnovy a ochrany, ale vysvětluje i vývoj celé evropské společnosti.

Pokus o uvedení do myšlenkového světa Starého i Nového zákona. (mlp.cz)

Německý filosof P. L. Landsberg (1901–1944), žák a pokračovatel Maxe Schelera a profesor na univerzitě v Bonnu, byl jedním z prvních, kdo rozpoznal zrůdnost nacismu a začal proti němu také bojovat. Celým životem vydával svědectví svému křesťanskému přesvědčení o pravdivosti své filosofie. Hned v roce 1933 musel opustit Německo, v roce 1936 Španělsko a v roce 1940 okupovanou část Francie. Od roku 1942 žil v ilegalitě, 1943 byl zatčen gestapem a roku 1944 zemřel v koncentračním táboře Oranienburgu. Na pevném základě filozofie svobodné lidské osoby dokázal i v tak nebezpečných podmínkách rozvíjet úvahy o odpovědném jednání, a jak se prostor pro toto jednání neúprosně zužoval, soustřeďoval se na stále hlubší a naléhavější úvahy o smrti. Ta pro něho neznamená konec či zničení člověka, nýbrž nezbytné završení života, které se může stát korunou jeho svobody. Ze spojení smrti a svobody vychází také jeho analýza mravního problému sebevraždy. Ač ji zprvu pro sebe neodmítal, nakonec se této možno

Příběh dvou hlavních postav vás zavede do světa plného magie, draků a orků. Na rozdíl od ostatních knížek jsou tu hrdiny dvě děti, které mají život teprve před sebou. Na jedné straně je tu Soky, poloviční elf, který nikdy nepoznal svého otce a ve své vesnici se dočkal pouze samoty a posměšků od ostatních dětí. To se však změní v den, kdy ke městu Enogothu přiletí tři dračice, aby nabídly svá vejce těsně před vylíhnutím všem dětem, které přijdou. Soky i ostatní děti z celého kraje se proto vydávají na pouť k nim a jedna dračice si pro své vajíčko vybere právě jeho. Další tři roky stráví Soky veškerý svůj čas výcvikem, nachází nové přátelé a zjišťuje, co to vlastně znamená být dračím bojovníkem. Současně budete sledovat příběh samotářky Arvíel, která objevuje svůj talent v elfské magii elementů. Zdědila obrovské nadání a má možnost stát se arcimágem, ale předtím ji čeká dlouhá cesta. Díky svým schopnostem se učí mnohem rychleji než ostatní a čeká ji i cesta do dalšího města, aby se jí dostalo co možná nejlepšího výcviku. V průběhu času zažívá mnohá nenadálá dobrodružství, začíná se pomalu otevírat světu a nachází si přátele. Je ochotná udělat vše, aby dosáhla svého, a tak tam, kde to ostatní vzdávají, ona vytrvá.

Rozhovor Emmanuela Lévinase s Bernhardem Casperem 11. června 1981 v Paříži -- Rozhovor Emmanuela Lévinase s Christophem von Wolzogenem 20. prosince 1958 v Paříži

The book presents a unique synthesis of evidence regarding human evolution, offering deep insights into our developmental trajectory. Its profound analysis is likely to leave a lasting impact on readers, prompting them to revisit its ideas multiple times. Celebrated for its originality and intellectual depth, the work is recognized as a significant contribution to contemporary thought, showcasing the author's spiritual and scholarly prowess.

Co je vlastně svoboda v křesťanském pojetí a co to znamená v praxi – proč zahrnuje i přestupek, jak vstupuje do služby druhým a otevírá rozhovor, hak vytváří nový typ autority a vede k přijímání rizika...

Daniel Kroupa, Monika MacDonagh-Pajerová, Jolyon Naegele a Jan Sokol se v rozhovorech s Olgou Sommerovou a Petrem Placákem vracejí k událostem sametové revoluce. Nejde jen o vzpomínky přímých účastníků, ale především o úvahy o naší nedávné historii a hodnotách, které nás formovaly a formují. V rozhovorech i bohatém fotografickém doprovodu sledujeme cestu k Listopadu, dramatické události konce roku 1989 a také zamyšlení nad tím, co nám změna přinesla a jaký svět společně vytváříme. Osobnosti, které zastupují různé generace, profese i názory, představují mnohostranný pohled na naše žité dějiny a odpovědnost, kterou vůči nim a budoucím generacím neseme.

Šestý svazek z ediční řady Parva philosophica Problém dějinného vědomí obsahuje čtyři přednášky, které přednesl profesor Gadamer na Filosofickém institutu lovaňské univerzity v roce 1958. Zabývá se v nich problémem vztahů mezi dějinným vědomím, věděním a reflexí na jedné straně, a historickou skutečností samou, jež není jen jejich předmětem, nýbrž také základem a založením. Přednášky připravoval v době, kdy pracoval na svém nejzávažnějším díle Wahrheit und Methode.

Weak or failed states - where no government is in control - are the source of many of the world's most serious problems, from poverty, AIDS and drugs to terrorism. What can be done to help?

Jedinečnost našeho lidského života, jeho všední běh i mimořádné události před nás staví otázky - a často jde o otázky nejpalčivější - na něž nám vědní obory nedávají dostatečnou odpověď. Ještě intenzivněji se s těmito otázkami setkávají pracovníci pomáhajících profesí, kteří spoluutvářejí osobnost dětí nebo se věnují lidem nemocným, postiženým, nějakým způsobem vykořeněným a nešťastným. Zkušený autor v této knize ukazuje, jak v uvažování o těchto otázkách pomáhá filosofie, zejména její fenomenologická tradice. Nejprve podává přehled současných vědních poznatků antropologie, demografie, etologie a sociolingvistiky a dalších oborů studujících člověka z dílčích perspektiv. Na jejich základě pak usiluje o sjednocující obraz člověka jako (jedinečné) osoby, který by čtenáři pomohl při dotváření vlastního života i při odborné práci ve prospěch druhých lidí.

Autor probírá počátky českého národa, vývoj od středověku do novověku a vztah náboženství, kultury a civilizace.

Výbor studií a meditací francouzského myslitele. Pierre Teilhard de Chardin, nejvýznamnější soudobý náboženský myslitel, spojuje v osobitém a originálním díle přednosti básníka, mystika, filosofa a exaktního přírodovědce. Nechce nikoho obracet na víru. To by pokládal za opovážlivé počínáni. Pokojně rozviji před našima očima velkolepý a impozantní obraz kosmu – našeho příštího domova, a v tomto rámci si klade znepokojivou a burcující otázku: je „lidský náboženský ideál“, tj. otázka po smyslu lidské existence, ještě slučitelný s tradičním křesťanským ideálem? Na tuto otázku odpovídá výbor Teilhardových studií CHUŤ ŽÍT „Vy všichni jste strašlivě fascinováni zlem,“ říká Teilhard křesťanům, „proto nedokážete dát na úzkostné obavy dnešních lidi uspokojivou odpověď." Pronikavý rozbor situace člověka a jeho údělu vede Teilharda k vitálnímu, kosmickému, heroickému optimismu, k naději a důvěře v budoucnost lidstva a světa. Jeho kniha je vskutku něco jako transfůze krve – vlévá do žil křesťanů i nekřesťanů, především však zatvrzelých pesimistů, novou „chuť žít“.

Formou přednášek, jejichž základní podoba vznikla již r. 1946, pojednává německý přírodovědec a filosof o přírodním dění v jeho celistvosti. V úhrnu základních problémů, které patří k ontologii vesmíru, života a člověka, rozvíjí pozitivnější stránky naturfilosofické tradice. Je patrná snaha o poctivé vyslovení obecných hledisek, které vycházejí ze speciálních zaměření jednotlivých věd.

Návrh samočinného počítače / Ing. Miroslav Přibáň, Jan Sokol. Technická stránka univerzálních číslicových počítačů von Neumannova typu (program uložený v paměti) je jádrem explikace, která chce přispět "k hlubšímu pochopení počítače jako celku". První část popisuje bloky a zařízení a je přípravou pro další dva oddíly, zpracovávající návrh vnějších vlastností a vnitřní struktury, jíž lze zvolené funkční zaměření realizovat. Výkladový postup, rozvrh látky a závažnosti jejích součástí i významy pojmů jsou značně původním přínosem autorů. Knížku uzavírá slovníček odborných výrazů.

Paměti architekta Jana Sokola (25. května 1904 - 27. září 1987) osvětlují dlouhou cestu za smyslem života, práce a víry. Volba architektury vymezila prostor ke studiu i tvoření, doba někdy pomáhala, jindy stavěla těžké překážky. O minulém pro přítomné a budoucí píše autor v první části knihy. Druhá část, Moje plány, shromáždila architektovo dílo, vycházející z koncepcí zakotvených historicky, technicky i umělecky. Ideje a plány se ale často nedaly realizovat jinde než na pracovním stole. Tam přesto i drobné úlohy nalézaly váhu symbolu, v hledání přinášely pevnou oporu reality.